Z pohledu Simon:
,,Holky, jsme tady!" řekl s nadšením táta od Anet.
Vystoupily jsme a vzaly si kufry. Stály jsme před autobusem, který nás měl přepravit do tábora .
Šly jsme směrem k němu, ale nedávaly jsme pozor a do někoho vrazily. Byla to dívka našeho věku. ,,Promiň, neviděly jsme tě. Jsi v pořádku?" zeptala se Anet a já jsem jí pomohla vstát.
,,Žiju, takže dobrý," uchechtla se a my s ní . ,,Jmenuju se Jenifer, ale říkejte mi Jeny. A jak vy? Vidím, že jste tady nové, " usmála se Jeny.
,,já jsem Simon a toto strašidlo vedle mě je Anet," šibalsky jsem se usmála a Jeny s Anet taky. ,,Těší mě," řekla Anet a podaly jsme si ruce .
,,Tak, holky. Jelikož to tady neznáte, tak mi dovolte představit vám zatím kolektiv," ironicky prohodila a začala nám všechny ukazovat. ,,Tamhle jsou naši vedoucí Patricie, Rita, Thomas a Nick, a ředitel tábora Leo. Tamhleti kluci, u kterých se lepí ty holky, jsou "Star" tábora. Tam ten hnědovlasý kluk s tmavýma očima a mimochodem vypracovanými sexy svaly je Theo, jejich kápo, je to hrozný děvkař a lamač srdcí a je zvyklý, že ho všichni poslouchají, takže si jich raději nevšímejte. Ten blonďák s modrýma očima vedle něj je Sebastian, něco jako beta a jeho nejlepší kámoš. Seb je celkem v pohodě na rozdíl od Thea, ale taky je to trochu děvkař. Měl pár vztahů, ale evidentně mu žádná není dost dobrá, takže se z něj stal lamač srdcí," Jeny nám ukázala i ostatní kluky z party, ale já nevnímala a upřeně jsem pozorovala Thea. Hnusil se mi už od pohledu. Sice se svým vzhledem nemusel stydět, ale hnusil se mi už jen z toho, co mi řekla Jeny.
Po chvilce do mě Anet strčila ,,Haló, šípková Růženko, dobré ráno,"
,,Jee, sorry, jen jsem se zamyslela," zasmála jsem se.
,,Ty holky kolem kluků jsou něco jako od Thea holky na pobavení. Víte, co tím myslím, " souhlasně jsme přikývly a dále poslouchaly .
,Ta hnědovlasá holka zavěšená o Thea je Nikol,"vůdkyně". Ta blondýnka, co vystrkuje kozy, je Eliška a ta u Jasona je Andrea," dořekla a já si celou tu skupinu přeměřila pohledem. Najednou se Theo otočil podíval se kolem, dokud zrakem neskončil na mně a já odvrátila pohled a nastoupila do autobusu .
Holky mě následovaly a sedly si dvě sedadla od konce. Po nás přišla parta kluků a sedli si za nás. Theo se na mě podíval s šibalským úsměvem ,,Ale nové kuřátko? Jak pak se jmenuješ?"
,,To se dozvíš, až vyrosteš," Odpověděla jsem a odvrátila pohled zpátky k Anet.
,,Nějaká drzá, budeme tě muset zkrotit, kočičko. Nepostřehl jsem ale tvoje jméno," upřeně se na mě díval a to mě začalo rozčilovat.
,,Tak za prvé. Ještě jednou mi řekneš kočičko a tvoje kastrace bude velice bolestivá. Za druhé. Zkus si něco a zažiješ peklo na zemi, já nejsem žádná tvoje hračka. A za třetí. Co se týče jména, můžeš mi říkat satane, teď se odkliď," troufala jsem si, protože jsem byla už od mala hubatá. Svůj názor říkám otevřeně, ať to stojí, co to stojí.
Na moji odpověď se všichni podívali na Thea, který byl podrážděný z mé odpovědi.
,,Tak podívej, čiči, tady se hraje podle mých pravidel a ty se hezky podřídíš," řekl a chystal se pokračovat, ale zrovna se do autobusu nahrnuly ty holky, co se po něm lepily venku a zabránily mu tím pádem cokoliv dělat .
Věnoval mi nenávistný pohled a já se jen ušklíbla. Nebála jsem se ho, právě naopak.
Celou cestu autobusem jsme si s Anet a Jeny povídaly a smály se.Jakmile jsme vystoupili, stali jsme před branou, na které byl nápis Tábor Senji.
Před bránu se postavil Leo a spustil ,,Vítejte na táboře Senji. Tento rok slavíme skvělých 20 let od založení tábora, takže jako překvapení se dnes večer bude konat diskotéka. Bližší informace vám řeknu pak na nástupu. Teď se však běžte přemístit k hlavní budově, na které najdete nástěnku. Na ní jsou napsaná vaše jména a číslo vaší chatky. Bohužel jedna z přihlášených je nemocná a nedorazila, takže v jedné chatce budou pouze tři. Začíná skvělých 20 dní na tomto táboře, takže si to užijte a běžte se ubytovat!" vykřikl radostně a menší děti začaly radostně tleskat a rozběhly se k nástěnce . Když jsem se k ní dostala, zjistila jsem, že jsem chatka číslo 10 a jsem s Anet a Jenifer. Ulevilo se mi, že jsem s nimi a ne s růžovými kačkami, a šly jsme se ubytovat. Já si zabrala dolní postel napravo a Jenifer tu nalevo. Anet nezbývalo nic jiného než si vzít postel nahoře a rozhodla se pro tu u Jenifer.
Po ubytování jsme se všichni sešli u hlavní budovy a čekali, co se bude dít. Zahlédla jsem v davu Theodora s jeho partou a nechyběly samozřejmě přísavky, jak jim říká Jeny a nejspíše i zbytek táboru. Podíval se na mě a šibalsky se usmál. Protočila jsem očima a začala jsem poslouchat Lea, jak vysvětluje pravidla a program na dnešek .
,,Takže," spustil ,,Budíček bude v 8:00. Do devíti je snídaně, od čtvrt na deset jsou společenské hry do 12:00, pak je oběd. Po obědě je hodinu odpoledni klid, a pak opět společenské hry. V 19:00 je večeře a v 21:00 Večerka pro nejmenší, 23:00 pro starší," řekl programy a všechny si prohlédl ,,Teď máte volno, a abych nezapomněl ... Diskotéka začíná v 21:00 a trvá do půlnoci!" všichni začali křičet a tleskat. Vrátili jsme se na chatku a Jeny si začala chystat oblečení, které si vezme na diskotéku a my si s Anet šly číst. Bylo ještě brzy a do diskotéky zbývalo pár hodin.
ČTEŠ
Náš tábor, náš život✔️
Novela Juvenil20 dní na táboře je pro mnohé jen ztráta času. Jen samé hry, pravidla, večerky... je to přece pro malé děti. Ovšem i tento kousek času může změnit pohled na život a celkem jej obrátit vzhůru nohama. Jen za tak krátkou chvíli toho člověk zažije toli...