Náš tábor, náš život✔️

Nemám náladu...

Z pohledu Anet

Bože, zase ten otravný budík. Hrála dobrá písnička, tak jsem to nechala dohrát a pak vstala. Šla jsem do koupelny, umyla jsem si obličej a zpátky se vrátila do pokoje. Otevřela jsem skříň a dívala se do ní cca 5 minut a pak jsem něco vzala a hodila to na sebe. Pomalými kroky jsem došla do kuchyně, kde byli rodiče. ,,Ahoj, zlato, vyspala ses dobře?" řekl táta. Podívala jsem se na něho ospalým výrazem. ,,Připadá ti to tak?" řekla jsem a pokusila se o úsměv. S tátou jsme si to vyříkali už včera, takže to bylo mezi námi v pohodě. ,,No, právě, že ne. Ale já už musím do práce, tak si užijte den," řekl a usmál se. Objal mámu, pak mě a odešel do práce.
S mámou jsme si povídali, a potom odešla taky do práce. Dnes jsem na nic neměla náladu, trochu se mi točila hlava, ale to ve škole přežiju.

Šla jsem pro Simču, a potom jsme vyrazily do školy. Celou cestu jsme mlčely. Jakmile jsme byly u skříněk, tak Simča prolomila ticho. ,,Všimla jsem si, že dnes taky nemáš náladu," řekla Simča. ,,No nemám, nějak se mi točí hlava a nic se mi nechce," řekla jsem a usmála se. Šly jsme už do třídy, ale Seb mě chytl za pas, ,,Ahoj, lásko," řekl a políbil mě. ,,Ahoj, už musím do třídy a ty by si měl jít taky, za chvíli zvoní," usmála jsem se a pokusila se zamaskovat mojí náladu. ,,Dobře," řekl, dal mi pusu a šel. Vážně jsem na nic neměla náladu a ani na něho. Vím, že je to můj kluk, ale prostě nemám náladu. Tři hodiny uběhly a já se Simčou jsme nevnímaly učitele. ,,Takže, Anet, ty jsi dávala pozor, tak nám řekni, co si o tom myslíš," podíval se na mě učitel a já zvedla hlavu. ,,Promiňte, já nedávala pozor. Víte, není mi moc dobře," řekla jsem s úšklebkem. ,,Toto jsou výmluvy, taky mužů říct, že mi není dobře," řekl a já se naštvala. ,,To říct můžete, ale u mě by to byla alespoň pravda," odpálkovala jsem ho a hlavu jsem položila na lavici. ,,To jsi přehnala žákovskou na stůl," řekl a já ji tam hodila. Napsal mi poznámku, ale mně to bylo jedno. Konečně uběhly další tři hodiny a hurá na oběd a potom domů. Simča mi řekla, že nejde na oběd a šla domů.

Oběd byl hnusný, takže jsem se jen přehrabovala v jídle. Přisedli si sem Seb a Theo. Ten oběd se mi ještě více zhnusil, když jsem viděla Theodora. ,,Ahoj," řekl sklesle. Já mu neodpověděla a odnesla tác s jídlem. Seb se na mě podíval, zamračil se na Thea, něco mu řekl a šel odnést tác. Já už jsem to nesledovala a šla ze školy pryč.

„Anet, co se děje?" zeptala se mě za mnou Seb, když přiběhl. ,,Nic to neřeš," odpověděla jsem a šla dál. ,,Jak to nemám řešit? Chováš se divně, jsi duchem nepřítomna," řekl a trochu se zamračil. ,,Nic mi není, vážně," řekla jsem, ale chytl mě za zápěstí. ,,Anet, nežli mi. Já se ti snažím pomoct. A chci vědět, co ti je, jsem tvůj kluk." řekl a trochu zvýšil hlas. ,,Nic mi není, prostě nemám na tebe náladu," křikla jsem a uvědomila si, co jsem řekla, tak jsem se chytla pusu. Seb se na mě podíval, pustil mi ruku a otočil se. Proč jsem to řekla, však jsem mu mohla říct, jak mi je. ,,Sebe, to ne, já tohle nechtěla říct... Promiň já...," řekla jsem a začaly se mi kutálet slzy po obličeji. Bože, jsem blbá, já od sebe odháním i toho, který mi vždy zvedne náladu. Sedla jsem si na lavičku a brečela. Někdo si sedl vedle a objal mě. ,,Promiň, neměl jsem zvyšovat hlas. Omlouvám se jen jsem chtěl vědět, co se děje," řekl Seb potichu, ale tak, abych ho slyšela.
„Ty se neomlouvej, já bych se měla omluvit, nechtěla jsem to říct. Není to kvůli tobě, vždy jsem ráda, když si se mnou. Dokážeš zlepšit náladu a já tě odháněla," vzlykla jsem. Objal mě pevněji a já si položila hlavu na jeho rameno. ,,Je mi špatně, nemůžu spát, dnes mi dal učitel poznámku a ještě, co udělal Theodor. Simča je zničená a pak, co mi řekla, teď je toho na mě moc," řekla jsem Sebovi. ,,Ale no tak neplakej. Máš toho vážně hodně. Theo to posral, a to, co ti řekla Simča, tak tě taky ohromilo a neřekneš mi to co?" řekl Seb a utřel mi slzy. Zakroutila jsem hlavou. ,,Nemůžu, slíbila jsem jí to," řekla jsem mu a on kývl. ,,Taky jsem si všiml, že jsi nejedla. Nemáš hlad?" řekl a usmál se. Popravdě jsem mela hlad. ,,No, nechutnalo mi to a hlad mám," odpověděla jsem. ,,Víš co? Když se usměješ, tak tě pozvu na palačinky," řekl a podíval se na mě. Musela jsem se usmát, protože jsem ho neviděla dělat palačinky. ,,To chci vidět. A bude to k jídlu?" řekla a zasmála jsem se. ,,Pochybuješ o mých schopnostech kuchaře?" řekl a podíval se na mě, ale místo odpovědi jsem ho políbila. Konečně jsme se zvedli a šli k němu.

Nikdo tam nebyl, tak jsme si sedla do kuchyně. Seb si vytáhl věci na palačinky a já se dívala. Sundal si tričko, aby si ho neušpinil. To dělat neměl, vypadal strašně moc sexy a viděla jsem jeho vypracované břicho. Nakonec se do toho pustil a já sledovala každý je do krok. Při tomhle jsem na nic jiného nedokázala myslet.
Když to měl, tak se otočil a dal talíř na stůl. Zvedla jsem se a přišla k němu. ,,Musím říct, že to vypadá dobře, ještě aby to bylo k jídlu," usmála jsem se. Už jsem se chtěla otočit, ale on si mě přitáhl k sobě a začali jsme se líbat. Opřela jsem se o kuchyňskou linku a on mě chytil za stehna a posadil mě na ni.
Pořád jsme se líbali, bylo to úžasné a vášnivé, opřela jsem ruce o jeho hruď. On rukama jel porad níž a níž, až narazil na lem mého trička. Sundal mi ho a hodil někam pryč. Už mi chtěl sundat kalhoty, ale dveře se otevřely a v nich jeho máma. Podívala se na nás a usmála se. ,Přišla jsem nevhod. Omlouvám se," Podívala jsem se na Seba a on mě sundal z linky. Podal mi tričko a oblékl se taky. ,Ahoj, Lenko," řekla jsem u usmála se. Seb ji taky pozdravil a řekl, že udělal palačinky. ,,To jsem viděla no," zasmála se a já jsem musela udržet smích. Nakonec jsme si všichni sedli a pustili se do palačinek. ,,Máš je výborné," řekla jsem Sebovi a mrkla na něho. ,,Říkal jsem, že je umím teda aspoň něco," uchechtl se. ,,No to sice ano, ale na Simčiné palačinky nemáš," zasmála jsem se a on ukázal dotčené gesto. Poslala jsem mu vzdušnou pusu, ale pak jsem se podívala na čas a zarazila se.
„Už je pozdě, půjdu domů, zítra se uvidíme," řekla jsem. Rozloučila jsem se s Lenkou a šla ke dveřím. Seb ke mně přišel a políbil mě. ,,Dobře, ale už se netrap. Ahoj, krásko," řekl a já ho ještě políbila a šla domů.

„Ahoj, jsem doma," křikla jsem do obýváku. ,,Ahoj, zlato, jdeme s tátou pryč," řekla máma. ,,No dobře, já půjdu spát. Tak ahoj," řekla jsem a šla do pokoje. Napustila jsem si vanu a připravila si věci na další den. Ve vaně jsem byla asi půl hodiny, ale pak jsem se konečně zmohla a oblékla se. Umyla si zuby a šla si lehnout. Byla jsem unavená, tak jsem ve vteřině usla.