Náš tábor, náš život✔️

Jsem zmatená?

Z pohledu Simon:

Probudilo mě hlazení po ruce. Nevnímala jsem to a spala dál.
Přidalo se k tomu i lehké skoro nedotknuté políbení na krk, a od koho asi?
Dále jsem to mu nevěnovala pozornost a snažila se spát dál.
„Kdybys jen věděla, jak moc mi na tobě záleží, a jak moc tě miluju," pošeptal, aniž by tušil, že jsem vzhůru.
Taky tě miluju
Řekla jsem si v hlavě a pousmála se.
Opět to líbání po krku... Naskákala mi husí kůže a já slyšela, jak se uchechtl.

„Dobré ráno, princezno," pošeptal a dal mi pusu do vlasů.
Přetočila jsem se na druhý bok a pokračovala ve spaní.
Cítila jsem na sobě jeho pohled, což mě znervózňovalo.

„Přestaň se na mě pořád, tak koukat," řekla jsem potichu a ani neotevřela oči.
„Vždyť to nejde, když je na tebe tak nádherný pohled," ušklíbl se a pohladil mě po tváři.
„No tak, já chci ještě spát," zabručela jsem a zachumlala se víc do spacáku, protože mi byla nehorázná zima.

„Nezmrzni mi, mrazíku," uchechtl se a tentokrát mě pohladil po rameni.
„Tak pojď ke mně," prosebně jsem se na něj podívala a on přikývl a vlezl si ke mně do spacáku.
Udělala jsem si z jeho hrudi polštář a zachumlala se do ní. On mi obmotal ruce kolem mých ramen a pevně stiskl.

„Mnohem lepší," usmála jsem se a cítila, jak zadržuje smích. Dala jsem mu malou pěsti do břicha a on se ani nehl.
„Spi, princezno, ještě je brzy," pošeptal mi a já ho poslechla a jako mávnutím kouzelné hůlky jsem opět usnula.

Po druhé jsem se probudila, ale vedle mě tentokrát Theo nebyl, tak jsem se posadila, protáhlá se a převlékla. Vyšla jsem ze stanu a viděla Thea v celé jeho kráse, jak se na mě sladce usmívá.

„Dobré ráno," řekla jsem a šla k němu. „Tobě taky, princezno," přitáhl si mě k sobě a políbil. Odtáhla jsem se z nedostatku vzduchu. „Co zbylo ze včerejška? Mám docela hlad," řekla jsem a usmála se. „No jen pečivo, takže nic moc," ušklíbl se. Podal mi chleba a já se s ním musela spokojit. Sedla jsem si vedle něj a on mě objal kolem ramen.

„Hej, to jsi přehnal," uslyšela jsem Anet, jak křičí na Seba, který vyběhl ze stanu, a Anet utíkala za ním.
„Dobré ráno," řekla Anet za běhu a dál se snažila chytit Seba.

„Co jí zase udělal?" řekl Theo a začali jsme se smát. „To by mě taky zajímalo," jen co jsem dořekla, tak Anet ukázala Sebovi jeho mobil a on se za ní rozběhl. Jenže ona uhla nastavila nohu a Seb letěl obličejem do vody. Anet se rychle ke mně rozběhla a sedla vedle mě. „Anet, on tě zabije," řekla jsem a obě se začaly smát. „Já vím," řekla a nepřestávaly jsme se smát. Když jsem viděla, jak se Sebastian blíží, obešla jsem Anet a šla radši k Theovi.

„Co jsi přišla ke mně," řekl Theo pobaveně. „Docela se bojím, co by udělal, kdybych tam vedle Anet zůstala," řekla jsem a usmála se.
„Nic by neudělal, protože tu jsem já," řekl a přitáhl si mě k sobě na klín.
Anet byla zřejmě smířená s tím, co se stane. Teda myslela jsem si to. Sebastian ji ihned vzal do náruče a šel s ní k vodě. Zarazil se po tom, co mu Anet řekla a položil ji na zem. „Tohle ti neodpustím," řekl a šel se osušit a převléct.

„Co jsi mu řekla?" zeptala jsem se pobaveně. „Ale, jen jsem mu pohrozila," řekla a zazubila se. Po chvíli jsme všichni seděli u vyhaslého ohniště a dojídali zbytky pečiva, které nám zůstaly. Panovalo mezi námi strašné ticho, které díky bohu prolomil Theo.
„Tak co? Jak se vám to líbilo? Mohli by jsme si to zopakovat," řekl a usmál se.
„Bylo to s vámi bezva a rád si to zopakuju," řekl Seb. ,,Ale příště by to mohlo trochu jinak dopadnout," a s tou větou se podíval na Anet. Obě jsme se chytly za pusu a potichu se smály.

Bavili jsme se o stanování dál. Kluci už plánovali další takové víkendy a my jsme se s Anet nepřestávaly divit.
Klidně bych s těmi mými "blbouny" strávila více takového času. Milovala jsem naši partu a byla jsem za ni fakt ráda. I za to, že jsme kluky poznaly, i když někdy to vážně nebylo lehké, a i přes to, co nám udělali, jsme jim to dokázaly odpustit, hlavně teda já Theovi. Není, co dodat, vážně ho miluji, jinak bych to neudělala. Byl něco jako můj sexy, roztomilý plyšáček.

S Anet jsme se zvedly a chtěly se jít projít, když nás zastavil hlas a my se otočily. „Ale kam pak jdete?" zeptal se nás Theo. Podívala jsem se na Anet a ona na mě. „No.. chceme se jít projít a pak vy zatím můžete pouklízet," řekla jsem a mrkla na ně. „Cože? Vy si půjdete na procházku a my máme uklízet? To zní jako vtip," řekl pobaveně Seb. Anet k němu přišla a pohladila ho po tváři. „Ne, lásko, to není vtip, to je realita," mrkla na něho a my se vydaly na procházku.

Byla jsem ráda, že jsme se šly projít. Chvíli bylo ticho, ale to by nebyla Anet, kdyby se nezačala ptát.
„Tak co, jak vám to jde? Určitě bezva, vypadáte šťastní, ale jestli ti ještě něco udělá, tak mu zlomím vaz, ať víš. Už jste se spolu spali? Já vím, promiň, jsem jen zvědavá," řekla na jeden nádech a usmívala se. Ještě chvíli jsem se na ni blbě dívala a nevěděla, co odpovědět. „No.. jde nám to dobře," řekla jsem a od ní dostala výraz, nic víc neřekneš?
„Doufám, že mu vaz necháš nepoškozený, přece jsem mu dala poslední šanci a doufám, že ji nezahodí, pak ho jinak obě zabijeme," dořekla jsem a začaly se smát. Když jsme se dosmály tak jsem ještě dodala. ,,A tu poslední otázku budu ignorovat," Podívala se na mě.
„Promiň, nic mi do toho není, ale už musíš vědět, že jsem zvědavá," řekla a už mlčela. „Neva, a jsi strašně zvědavá, jednou za to zaplatíš," odpověděla jsem a usmála se na ni. Během procházky jsme probraly hodně věcí, nějaké ty novinky, drby, atd. Zase jsme se smály a vymyslely nové hlášky. Ten čas rychle utíkal, ale my jsme se strašně bavily. Radši jsme se už vracely pomoct klukům s uklízením.

Když jsme se vracely, tak jsme se nemohli přestat divit. Stály jsme tam s otevřenou pusou, protože vše bylo uklizeno, sbaleno a kluci seděli a povídali si. „Kluci, no... wow," řekla jsem, víc ze mě nevylezlo. Otočili se na nás a usmáli se. „Co je, řekly jste, abychom uklidili," řekl Theo a plácl si se Sebem. Podívala jsem se na Anet. Docela se bojím, co za to chtějí. „Ale chceme za to odměnu," řekl Seb a ušklíbl se.
„Za tohle ne, ani náhodou," řekla Anet s úsměvem a já přitakala.
Dotčeně se na nás zadívali, ale my jsme si vzaly jen věci a byly připravené na odchod.
„Tak to bylo hnusný," řekli najednou, vzali si věci a vyrazili jsme domů.

Protože jsem byli už u Sebastianova baráku, tak jsme se s ním rozloučili, ale Anet trochu jinak. Chvilku jsme je nechali, ale už to strašně protahovali. „Děláte si srandu? Děláte, jako byste se neměli vidět rok," řekl otráveně Theo, ale začal se smát.
„No jo, už jdu," řekla Anet a konečně se odtrhla od Seba.

„Víte co? Jak vás pozoruji, tak vás tu nechám o samotě," mrkla na nás Anet a rychle šla domů. Usmála jsem se a otočila na Thea. A než jsem se nadála, položil mi ruku na obličej a něžně mě políbil. Samozřejmě jsem mu to oplácela a spojila ruce za krkem.