Havran a královna

KAPITOLA DVANÁCTÁ - Čarodějka plánuje

A úplnej pidikraťas. :)

***

Anila necestovala tak, jak cestují urozené ženy; s vozem, kočím a hromadami zavazadel. Vyhovovaly jí prostší podmínky. Sehnala si rychlého saga: stačilo říci nirras Sorvenovi a mohla si zvíře vybírat z nejlepších, jaká se dala v královských stájích nalézt. Na zadní sedlovou opěrku posadila krkavce, do sedla se vyhoupla sama a vyjela. Hned po rozhovoru s Tagerem.

Nezdržovala se hledáním stop. Věděla, kam se chce dostat. Ráno, ještě než šla za králem, vyslala na průzkum krkavce. Díky jeho silným křídlům a úžasnému rozhledu bylo pátrání snadné. Nejdřív našla Terila a jeho výpravu, po dalším letu dál na severovýchod objevila i únosce. Kralevic ani Rísijci se nedostali daleko.

Při létání na bílých perutích však zjistila i další věci. A ty ji přinutily stáhnout tvář do zlostného šklebu.

Za prvé viděla, že si kralevic s sebou vzal čaroděje. Elterijského čaroděje.

Anila předpokládala, že Teril nehodlá zabít Lirelu a vrátit se s Tarou, třebaže mu to tak nejspíš jeho královský bratr přikázal. Ne. Kralevic jí připadal jako druh muže, který Lirelu bude chtít zachránit, protože ji miluje.

Hlupák.

Chvíli o něm uvažovala, hrála si s představami, v nichž Tagerova bratříčka odstraňovala z cesty rozličnými způsoby... Nakonec se rozhodla ho pouze nasměrovat mimo, aby se jí nepletl do práce. Nechtěla být uprostřed vyřizování si účtů s Lirelou zaskočena rozzlobeným čarodějem. A ani se zdržovat tím, že by nejdřív bojovala s Terilovou skupinkou.

Potřebovala by jeho výpravu předjet, aby mohla nastražit falešné stopy a získat čas.

Jenže tu byla ještě druhá věc, která ji znepokojovala. Krkavec jí ukázal, že se únosci s Lirelou a Tarou utábořili na pastvinách, zhruba den cesty od vesnice, za níž objevila Terilovu výpravu. A dnes ráno se tam cosi podivného dělo. Anila viděla jednoho z únosců, jak se mezi pasoucími se ovcemi objímá s Tarou, a oba pláčou. Cítila také přítomnost smrti.

Pokoušela se zachytit odcházející duši, zjistit víc. Zabránilo jí v tom zaklínání, cizí, neznámé. A příliš silné. Nejspíš šlo o rísijskou modlitbu, ale stejně dobře to mohl být čaroděj s Mocí, které Anila nerozumí. Rozhodla se tedy, že se dobře připraví, než k Rísijcům vyrazí.

V této záležitosti nic nenechá náhodě.