"BEST JOB EVER" 22
Hned co jsme vyšli před hotel, nás zastavila nějaká holka, že chce fotku i podpis, ale nechtěla jenom Niallův ale i můj, co se stalo? Že by jejich fanynky mě nijak neodsuzovali, no možná brzo budou, když zjistí, že jsem odešla od Harryho, jestli bude mít nějaké následky. No následky, jako nic vážného, ale chápete.
„Můžu vás ještě obejmout?“ optala se tak nevinně, skromně.
„Jasně, že jo.“ Odpověděla jsem jí, byla hrozně milá a příjemná, ne ta ječící fanynka, co právě zahlédla Nialla Horana, že by se na něj vrhla, normálně slušně pozdravila.
Oba dva jsme jí obejmuli, ona se jen tak smutně podívala, jako, že už musí být, no asi to bylo nejlepších deset minut v životě, ne to asi ne, ale tak takovéhle mladší holky mají různé sny a právě jsme jí třeba splnili ten nej nej nej sen.
Pokračovali jsme směrem k pláži, no bylo to hned u hotelu, ale prošli jsme takovou zahradou, nebo co to bylo. Okamžitě jsme se rozeběhli do moře, teda spíše Niall, celej tam skočil, já sem se držela dál, protože to bylo studenější, ale to se mi jenom zdálo.
Jenom sem viděla Nialla, rozeběhl se směrem ke mně, snažila sem se utíkat, ale začal po mě stříkat vodu a pak mě povalil do vody, no já ho asi zabiju.
„Niallere? Jako vážně? Je to studený jak prase, zabiju tě!“ zasmála sem se.
„Můžeme letět do ještě studenějšího Londýna, ale budeš tam mít každej den skvělou návštěvu.“ Navrhl, bože!
„Ne, radši tu s tebou.“
Skočil vedle mě do vody, no spíše si lehl, jen jsme si povídali, o úplných blbostech většinou sem ho stejně nevnímala, nedokázala sem pochopit, jak to mohl udělat. Sprostě mě využít, nejhorší je, když se holka špatně zamiluje, jako v mém případě.
„El?“
„Země volá El!“
„El, je ti něco?“ volal Niall, naprosto sem ho teď přestala vnímat, a přemýšlela sem, jak na hovno mám život, nechci žít tenhle život!
„NE, jen, to je v pohodě.“
„Vážně? Nechceš si promluvit?“
„Pokud chceš poslouchat kecy o tom, jak sem blbá že sem se do něho zamilovala a on mě jenom využil, tak prosím, ale nechala bych to být.“
„Dobře.“
„Víš, asi se vrátím na hotel, prosím zůstaň tu, potřebuju být sama.“
„Jak chceš, ale za chvíli přijdu.“
Odešla sem z pláže, byla sem tam sotva čtvrt hodiny, ale já to prostě nedám, nemůžu být jen tak s Niallem, když myslím na Harryho, Niall je prostě super kámoš, a vzhledem k tomu, že žádné kamarády ani kamarádky nemám, tak je to pro mě jakoby novinka, ale je to super pocit, mít někoho na kom vám záleží a není to přítel.
Přišla sem na pokoj, vůbec sem nevnímala, jen sem skočila do postele a totálně sem se rozeřvala, jak brečením, tak i nadávkami.
„To je takovej debil!“
„Já naivní kráva!“
„Děvkař zasranej!“
„Nesnáším ho!“
Nic sem nevnímala, prostě sem slzám nechala volný prostor, vsadím se, že sem vypadala jako zombie, řasenka a linky po celém obličeji, červený oči a nevim co všechno.
„Panebože El, co blbneš!?“ přišel do pokoje Niall a hned šel ke mně, byla sem totálně v prdeli, celá sem se klepala.
„To, to je kvůli němu!“
„El, nebudeš kvůli němu pořád brečet, a trápit se, zapomeň na něj!“
„Nialle, to nejde, já, já ho miluju, nechápeš to!“ řekla sem a on mě objal.
„El, to tě přejde.“
„Ne to teda nepřejde!“ řekla sem to trochu víc hruběji, než sem očekávala, ale snad to pochopí, on není jako Harry, že by mě nějak využíval, on mi pomáhá!
„Víš co, převlíkni se do normálního oblečení a zkus se aspoň trochu vyspat.“
„Zazpíváš mi prosím?“ možná to znělo trapně, ale je to takový roztomilý a uklidňující, navíc naživo.
Po chvíli sem usnula, probudila sem se až někdy pozdě večer, Niall už spal, ale na gauči, cože? Proč?
Potichu sem se dobelhala do koupelny, O.M.G.! Vypadám jako mrtvola, rychle sem popadla odličovák a tamponky, no hned to bylo lepší, i když sem byla teoreticky nahá, na obličeji!:D Zalezla sem do sprchy, chvilku sem relaxovala, umyla sem se a vylezla sem ven do osušky.
Převlékla sem se do čistého oblečení, z kufru sem vyhrabala čokoládu, ještě sem opatrně vzbudila Nialla.
„Nialle, běž do postele, co blbneš!“
„Co? El.“
„No?“
„To je dobry, můžu být tady.“ Zamumlal z polo spánku.
„Vstávej do postele šup!“ nařídila sem mu.
Neochotně vstal a přesunul se do postele, přikryla sem ho a hned zase spal.
Já sem si rozbalila svojí čokoládu a začla sem jíst mojí půlnoční svačinku.
Opět sem se neubránila slzám, nejde to, prostě sem přemýšlela, co sem dělala tam a tam. Ale čokoláda pomáhala, je tak sladká, lepší než Harryho rty, které už nejspíše nikdy neochutnám. No co, mám čokoládu!:DDD Nakonec sem usoudila, že když dojím čokoládu a půjdu spát, bude to lepší.
Probudila sem se, podívala sem se vedle sebe, nikde nikdo, super! Vstala sem z postele směrem k obýváku, nebo jak to nazvat. Slyšela sem jak na balkóně Niall telefonuje.
„Můžeš mi vysvětlit co to je Harry? Tobě to nestačilo?“ řval.
„To byl jen úlet? Aha, víš tak v tom případě máš pořád jenom úlety, El, to je jen úlet, nebo si ji jen využil?“
„Aspoň příště nelži.“ Řekl naposledy, položil to a otevíral balkonové dveře
Sakra, sakra, sakra! Kam teď.
________________
Další díl je tu
Hvězdičky a komenty potěší, další bude za cca 15 komentů nebo hvězd:)
Maky xxxxx
ČTEŠ
"BEST JOB EVER"
FanfictionNejlepší práce? Ani náhodou, práce modelky je docela dřina! A co teprve když El zazvoní telefon, kde stojí manager One Direction? Jak může pracovat, když z ní všichni kluci slintají? Práce za takovýchto podmínek? Ani náhodou! Skončí se zlomeným srdc...