"BEST JOB EVER"

"BEST JOB EVER" 62

"BEST JOB EVER" 62

Zmatený Harry pochoduje k mému tátovi.

„Potřebujete něco, pane?“ všechno slyším až tady, bože, proč mu Harry pořád říká pane?

„Harry, jsem Henry! Nejsem žádnej pán, říkej mi ahoj! Prostě mi tykej, jasný?“ poplácá ho po zádech.

„Jo jasně.“ Vykoktá ze sebe Harry.

„Dávej mi na ní pozor! Ne, že ji něco provedeš, pak bych ti nepřál, abys se se mnou setkal.“ Usmějou se na sebe a Harry už jde zpět ke mně.

„Harry, vůbec to jeho trapný chování neber vážně, slib, že, když ti o mě něco budou vykládat, nevěř jim jo?“ usměju se na něj, políbím ho a už jdeme k mamce.

„Jasně.“ Obejme mě kolem ramen.

„Mami, chceš pomoci s tou večeří?“ zavolám na ni ode dveří.

„Ne miláčku, běž Harrymu ukázat dům.“

„Dobře.“

„Harry, pojď.“ Řeknu a už jdu nahoru do patra, kde se nachází můj starý pokoj.

„Tady.“ Ukážu rukou na moje dveře.

Zůstal tu pouze pokoj se starými věcmi, ne úplně starými, ale prostě věci z doby, než sem se odstěhovala. Takže mi mohlo být tak 18.

„Harry nekoumej moje fotky!“ napomenu ho, když se zastavil u nočního stolku, kde jsem já a moje bývalá nejlepší kamarádka.

„Koukám, že jsi byla dokonalá i dřív, a sakra, já tě objevil až teď.“

„Nech toho, budu se červenat!“ usměju se.

„Když se červenáš, je to roztomilé.“

Jeho rukou si přitáhne mou tvář za bradu, k té jeho.

„Pokud si dobře pamatuji, tak si chtěla miminko.“ Řekne a svůj pohled nechává na mých očích. Kývnu na souhlas a své rty přitisknu na ty jeho.

Za boky si mě přitáhne ještě blíže ke svému tělu, své ruce zabořím do jeho vlasů. Po chvíli mě vysadí na stůl, své nohy obmotám kolem jeho boků.

„Večeře!“ otevře mamka dveře a kouká s otevřenou pusou.

Okamžitě se od sebe odlepíme a koukáme na ni.

„Jo, hned jdeme.“ Vysoukám ze sebe a snažím se nevybuchnout smíchy.

Jen co zabouchne dveře, se slovy: „Omlouvám se.“ Oba s Harrym se začneme neskutečně smát.

„Teď bychom už měli vážně jít.“ Kouknu na Harryho.

„Jasně lásko.“ Vezme mě za ruku a už jdeme dolů.

Harryho posadí ke stolu, naproti taťkovi a jdu za mamkou, pomoct ji nosit na stůl.

„El, omlouvám se, já sem nevěděla, že.“

„Mami, dobrý, my se omlouváme.“

„Co mám dát na stůl?“ kouknu na ní.

„Zeleninu a pití.“ Řekne. Vezmu věci a nesu je ke stolu.

Pak mamka na stůl nosí jednotlivé talíře s jídlem, konkrétně kuřecí steak s pečenými bramborami. Všichni čekáme, až si sedne i mamka se svým talířem.

„Dobrou chuť.“ Řekneme všichni najednou a pouštíme se do jídla.

Celou dobu co sedíme u stolu mi Harry jeho rukou jezdí po stehně, a výš nebo přejel rovnou mezi nohami, asi ho zabiju! Když bych tohle udělala já, ani by se pak od toho stolu nehnul a čekal by, až bych tu zůstala pouze já, moc dobře vím, co s ním moje doteky dělají, tak jako on ví, co dělají ty jeho se mnou.