"BEST JOB EVER" 17
No to je vrchol! A opět se s ním nebavím, nechápu ho! Pořád se tak bude chovat a ještě po mě něco chce! Nesnáším ho.
Naštvaná sem odešla zpět do pokoje, kde byl Harry a koukal na ten film.
„Nesnáším ho.“ Řekla sem hnusným tónem hlasu.
„On se uklidní.“
„Ne, on takový bude pořád!“ odvětila sem.
„Víš co, půjdu se ven projít.“
Přes tílko sem si vzala jen mikinu, do ruky iPhone a sluchátka, byla sem připravena vyjít. Sešla sem dolů, nikde nikdo nebyl, super, aspoň se nebudou vyptávat, kam jdu.
Obula sem si Vansky a šla sem k jednomu blízkému parku, aspoň to tady prozkoumám. Procházela sem parkem, skoro nikde nikdo nebyl, no možná to bylo tím, že to vypadalo, jakoby každou chvíli mělo začít pršet, ach Londýn! A já mám jenom mikinu. Super den! Když začalo pršet víc a víc, zalezla sem do nejbližší kavárny, posadila sem se vzadu ke stolku a čekala sem, až se ta servírka uráčí přijít ke mně a vzít si mojí objednávku. Nakonec sem se dočkala, ale to je fakt za trest!
„Dobrý den, dáte si?“ optala se.
„Ano, jedno vanilkové latte a čokoládový muffin, děkuji.“
„Promiňte, nejste náhodou ta modelka? Přítelkyně Nialla?“
„Jsem a máte s tím problém?“ řekla sem opravdu hnusně, no možná sem to přehnala.
„Ne jen, nepodepsala byste se mi prosím?“
„Jistě.“
Podepsala sem se jí, a konečně odešla udělat to latte, ale zase je dobře, že lidi to ví, nebo to byla jen fanynka? Každopádně doufám, že až jich bude někde víc, že mě neušlapou. Třeba bude konečně Niall spokojenej a nebude se se mnou hádat kvůli mému životu.
Po vypití toho skvělého latte, sem se odhodlala vydat do zatažených ulic Londýna, bohužel stále pršelo.
Celá promáčená sem došla domů, všichni seděli dole v obýváku a hráli nějaké hry na herní konzoli. Nějak sem se o ně nezajímala, zmohla sem se jen na pouhé: „Ahoj, sem doma.“ A to bylo vše.
Dopřála sem si dlouhou horkou sprchu a vydala sem se pro něco k jídlu, jen sem se podívala na hodinky, cože? Už půl třetí? No co, pozdní oběd neuškodí.
„Budeš něco vařit? Mám se zeptat.“ zeptal se Zayn.
„Něco si uvařím, a to že se mnou ten žárlivej nafoukanec nemluví je jeho vina a nebudu pro jeho hladověj žaludek vařit, snad to umí sám.“
Jen sem se otočila, otevřela lednici a začala sem vařit omáčku a špagety, jen sem slyšela něco jako: „Nialle, kurva už jí to řekni!“ nebo takové další kydy. Ale jestli se mi chce omluvit, tak omluvy nepřijímám.
Když sem dovařila, sedla sem si jako člověk ke stolu a začala sem jíst, všichni až na Liama a Louise se rozeběhli do pokojů, jen na mě mlčky koukali a čekali, jestli někdo z nás něco řekne, nebo bude dál panovat to trapné ticho.
„Máš plán na večer?“ zeptal se Louis.
„Ne.“ Odpověděla sem a dál sem jedla.
„My jdeme na party, chceš zůstat doma?“ zeptal se Liam.
„Jo, zůstanu doma.“
„Tak jo, za chvíli pojedeme. Snad ti nevadí, že tu budeš sama.“
„Ne nevadí, čau.“ Řekla sem a vrátila sem se k sobě do pokoje, kde sem nakonec i usnula. Probudila sem se v deset večer, šla sem dolů prozkoumat, jestli tu někdo je, nebo ne.
Dole sem nikoho nenašla, ale z pokoje od Harryho sem slyšela zvuky, šla sem ke dveřím, po zaťukání sem otevřela, Harry ležel, asi spal a šla mu televize.
Vlezla sem dovnitř, zavřela sem dveře, vypla sem televizi a zalezla sem si k němu pod peřinu, hned mi došlo, že nespal, rukama si mě k sobě otočil čelem a přitáhl si mě k sobě blíž.
„Harry.“ Řekla sem mezi polibky.
„Copak?“
„Proč si nešel s nimi?“
„Nechtěl sem tě tu nechávat samotnou.“
„Nikdo by mě neukradl.“
„Třeba jo.“
„Kecy.“
„Tak už nekecej.“ Řekl a přitvrdil na polibcích.
Mezi polibky mi začal i rukou jezdit pod tričkem. Takže i já sem mu prsty přejížděla po těch jeho úžasných svalech, och bože, dokonalost! Vtip byl v tom, že on byl jen v boxerkách a já sem byla normálně oblečená. Jelikož, vlastně nevím, co mezi mnou a Harrym je, protože jsme si neřekli něco ve smyslu, teď spolu chodíme a milujeme se navždy, tak ani nevím, co on po mě chce, ale jednu věc sem věděla já, chci ho teď a tady!
„Fakt to chceš?“ zeptal se, když sem se mu otírala o jeho rostoucí bouli mezi nohama.
„Chci tě!“ řekla sem a políbila sem ho.
Na nic nečekal a začal mě svlékat, nejdříve tričko, pak legíny a nakonec zápasil s podprsenkou.
Hned co ji mi odepnul, sem se jemně oklepala, přece jenom je trochu nezvyklé aby on byl naprosto v pohodě a já už se odhalovala, to není fér!
„Nemáš se za co stydět!“ A měla bych? Sem modelka! Zasmála sem se nad svojí upomínkou v hlavě.
Umlčela sem ho dalšími polibky, přičemž sem mu svlékla jeho boxerky, které by každou chvílí praskly. On ale vzápětí strhl mé kalhotky a hodil je někam hodně daleko, nejdříve do mě vrazil dva prsty a potom dokonce tři, skoro už sem byla, ale on, ten magor přestal.
„Harry!“ řekla sem, skoro naštvaně, ale ihned se to obrátilo, byl ve mně on! Mnohem lepší než prsty, pomyslela sem si.
Jelikož věděl, že nespím s nikým poprvé, nebyl až tak něžný, spíše drsnější, ale to se mi líbí, ani nezapomínal na neustálé líbání, no prostě není dokonalej?
__________________________________________________________________
Děkuju za všechny komenty a votes! Jste skvělý!♥♥ Miluju vás!:**
Maky xx
ČTEŠ
"BEST JOB EVER"
FanfictionNejlepší práce? Ani náhodou, práce modelky je docela dřina! A co teprve když El zazvoní telefon, kde stojí manager One Direction? Jak může pracovat, když z ní všichni kluci slintají? Práce za takovýchto podmínek? Ani náhodou! Skončí se zlomeným srdc...