"BEST JOB EVER" 40

4.8K 277 12
                                    

"BEST JOB EVER" 40

Nastartovala sem a odjela směrem k sobě domů, hned mi přišli dvě sms.

První od Harryho:

Za 20 minut sem u tebe lásko, nemůžu se dočkat!

Druhá od Nialla:

El, seš v pohodě? Nemám přijet, vypadalo to hrozně, prosím nebreč!

Harrymu:

Těším se, miluju tě xxx!!

Niallovi:

Ne, Nialle prosím, nech mě o samotě, všechno sem to posrala a kdyby si přijel ještě ke mně, zase bych byla nejhorší pipina, prosím nejezdi, zavolám Eleanor. Díky xx

Ten dokonalý pocit, být zase doma, jen co sem otevřela dveře, je tu klid bože! Zašla sem do koupelny, kouknout se jak vypadám. Vcelku to jde.

„Haloo?“ slyším, jak ze zdola volá Harry, jupí!

„Už běžím.“ Zavolám a jdu dolů po schodech.

Pořádně ho obejmu a políbím.

„Proč si šel dveřmi ze zahrady?“ zasměju se.

„Vloupání.“ Znovu mě políbí.

„Musím říct, že v jednu chvíli sem si myslela, že před vaší vilou si to myslel vážně.“

„To bych ti neudělal.“

„A to se sem teď stěhuješ?“ zasměju se znovu.

„No, přijde mi to míň nápadné, než každý večer odcházet.“

„Nejlepší nápad, ty můj Haroldku.“ Znovu ho políbím.

„Neříkej mi Haroldku, nejsem malý dítě.“ Usměje se.

„Haroldku.“ Vypláznu na něj jazyk.

„Odvolej to.“

„Nebo co?“ znovu se usměji.

„Nebo tohle.“ Začne mě lechtat, nééé!

„Dobřeeeee, pust mě.“

„Odvolej to.“

„No takže Haroldku můj, už ti tak nebudu říkat.“ Usměju se a znovu ho políbím. Přijde mi, že jsme jako malé děti.

„Neobjednáme si k večeři pizzu?“ zeptám se ho.

„Jasně, jdu jim zavolat.“

„Objednáno.“ Řekne a chytne mě do náruče.

„Harry, okamžitě mě pust!“ začnu sebou kopat, bouchat ho do hrudi, ale nic.

„Takhle si tě ponesu, na svatbě, až budeš jenom moje.“ A usměje se znovu, bože ty jeho dolíčky, on je prostě dokonalej! Aww!

„Nech si ten nadrženeckej úsměv pro sebe, teď s tebou nebudu spát.“ Usměju se.

„Kdo říká, že teď? Protože teď bude pizza, pak půjdeme do bazénu, snad se nepoblijeme a potom je času dost ne?“ zasměje se, ale pořád mě drží.

„Harolde!“ zachechtám se.

„Neříkej mi tak.“ Šťouchne do mě a jde se mnou ke gauči, přímo mě tam hodí. To snad ne! To je debílek.

„No dobře.“

„A ani ses mi nepochlubila, kam ti najednou zmizeli ty cucáky? Já ho pořád mám a zabiju tě, jestli mi vytvoříš další!“ zasměje se a kouká na mě.

"BEST JOB EVER"Kde žijí příběhy. Začni objevovat