"Teto?" houkla zrzavá dívka na blonďatou ženu, jež jí strčila do kabinky s kupičkou šatů, načež zmizela. Nechápala, kam jako šla. Měly společně vybrat šaty, které by si Heather mohla vzít na svatbu Rona a Hermiony. Teď se však zdálo, že je dívka bude muset vybrat sama. No musela uznat, že výběr byl široký. Nejprve sáhla po světlonce růžových šatech, jež sahaly na zem.
Vylezla z kabinky, aby se na sebe s odstupem podívala. Při pohledu do zrcadla povytáhla obočí. Hluboký výstřih odhaloval její obdařený hrudník. Tohle nebyly ty pravé šaty pro ni. Na pár minut tedy zmizela v krabince. Tentokrát měla co dělat, aby se neazbila, když jí opouštěla. Musela si šaty přizvednout, protože jí byly delší. Jednalo se o róbu tmavě tyrkysové barvy s ramínky ze zlatých řetízků.
I z těchto šatů nebyla nadšená. A opět za to mohl odvážný výstřih, kvůli němuž byla nervózní. Další šaty byly střihově hodně odlišné. Šaty měly pouze jedno široké ramínko. Vpředu byly kratší. Dosahovaly sotva ke kolenům, přičemž v zadu sahaly až téměř ke kotníkům. Jejich tmavě zelená barva jí znervózňovala. Rozhodla se tedy zkusit další šaty.
Tentokrát padla volba na šaty rudé barvy. Květinová krajka působila velice elegantně. Heather byla přesvědčena, že našla vítěze.
Postávala před kabinkou a spokojeně se usmívala na svůj odraz. Postavila se k zrcadlu bokem, aby se ujistila, že jí nikde příliš neobepínají. Při její postavě to byla naprosto zbytečná starost. Ldyby pár kilo přibrala, neuškodilo by jí to. Chystala se zalézt zpět do kabinky, když se místností ozvalo tleskání. Nechápavě se otočila. Mezi stojany postával mladík, z něhož měla respekt. "Hezké. Ačkoli ty zelené se mi k tobě hodí víc." Heather nad jeho slovy ohrnula nos. "Nejsem Zmijozelka." odfekla si. "Takový škody." pokroutil čaroděj hlavou. "Zelená je rozhodně tvoje barva." Heather se ušklíbla. "Když myslíš." bez váhání se k němu otočila zády. Mohl jí být ukradený. "Tak které si vezmeš?" chtěl vědět. Zrzka pokrčila rameny. "Asi tyhle." odvětila a z bůhví jakého důvodu se zatočila dokola, když jí k tomu vyzval pohybem ruky. "No, křivky v tom máš pěkný." ocenil její postavu. "Dík." odfrkla si dívka.
Neměla nejmenší ponětí, proč se s ním vůbec zdržuje. Měl by si hledět svého. A ona vlastně taky. "A teď když dovolíš, ráda bych se převlékla." Bílé zuby se zaleskly, když se ze široka usmál. Hleděl jí do očí jako kdyby kdysi nebyli nepřáteli. Možná, že jimi byli o nyní. "Heather? Tak co?" nesl se téměř prázdným obchodem hlas majitelky. "Vybrala jsem si!" odpověděla dívka s pohledem upřeným na čaroděje, jež se na ní naposledy usmál a pak odešel. On místnost s plesovými šaty opustil, Sam do ní vešla. Nechápavě se po něm otočila. Tázavě pohlédla na svou neteř, jež pouze pokrčila rameny. Blondýnka to tedy nechala být. "Tak které to budou?"
_______________________________________
Pláču! Mizí mi kusy kapitol... 😒
ČTEŠ
Heather Potterová: V pozadí
FanfictionUpozornění! Příběh je doplňkem k sérii Cizinka a Dcera cizinky (hrozí nepochopení některých událostí či souvislostí). Heather Potterová. Dívka, jíž nebylo souzeno se narodit. Je zvláštní toto říct o živé bytosti, ale je to tak. Než činy Eleanor Lupi...