Heather Potterová: V pozadí

Kapitola 87: Přítel vaší dcery

"Připravena?" Čokoládové oči pohlédly na vysokého, světlovlasého mladíka, jež k dívce s valsy barvy ohně natahoval ruku. Chystali se společně přemístit do Doupěte, kde se měla konat svatba zrzčina staršího bratra. Polovina prázdnin už byla pryč. Heather za sebou měla několik schůzek ohledně svého povolání. Všechny dopadly tak, jak se dalo předpokládat. O mladou, nadanou čarodějku měli všichni velký zájem. Problém byl v tom, že ani jedna z těch možností nebyla tím, o co by Heather doopravdy stála. Ta pravá nabídka přišla těsně předtím, než se před domem Lupinových objevil bývalý Primus. "Na tohle nebudu připravená nikdy," zamumlala si pro sebe. Přesto přijala nabízenou ruku, nechávajíc se za ní přitáhnout blíže k mladíkovi. Pak už si jen představila kam by se chtěla přenést a ve volné ruce pevně sevřela svou hůlku.

Než se nadála, ocitla se kousek od jí dobře známého domu. "Páni," ozvalo se vedle ní, což ji donutilo pohlédnout na jejího společníka. Dillon si zaujatě prohlížel místo, na němž se ocitli. Zatímco pro ni bylo Doupě, jež vypadalo, jako kdyby snad ani nemělo držet pohromadě, něčím naprosto normálním, pro mladíka to byla novinka. Heather si až nyní uvědomila, že zde byl poprvé. Tak dlouho se bránila tomu, aby jej jednou vzala s sebou, ale nakonec se tomu přeci jen nevyhnula. Stále však pochybovala o tom, že udělala správně. Nejprve na Harryho svatbu chtěla jít sama, bez doprovodu. Jelikož se ale s Dillonem vídala stále častěji a před třemi dny mu dokonce dovolila, aby ji políbil, rozhodla se jej konečně představit lidem, jichž většinu od Vánoc neviděla. Svou hůlku uložila do malé kabelky, načež si s Dillonem opět propletla prsty jedné ruky. "Kolik lidí tu bude?" zajímalo jej. "Řekla bych, že hodně," odpověděla Heather nejistě. Připrav se nijak nezúčastnila a Eleanor, jež s nimi pomáhala, se o chystané svatbě moc nezmiňovala. Viděla na Heather, jak nepříjemné jí ono téma bylo, a tak se mu vyhýbala. Zrzavá dívka si ani nebyla jistá, zda je zde vůbec vítána. Od začátku prázdnin se ze své rodiny setkával pouze s Eleanor, u níž momentálně pobývala, dále také s Remusem, jež většinu času trávil u Siriuse doma, a poté také s Hope a jejími dětmi. To byl asi ten největší důvod, proč se jí sem nechtělo. Bála se setkání nejen se svými rodiči, ale také se zbytkem lidí, s nimiž ji pojily příbuzenské vztahy.

Jakmile se přiblížili ke vchodovým dveřím, zalitovala toho, že vyrazili tak brzy. Kdyby si to lépe načasovala, mohli rovnou zamířit do zahrady na obřad. Takhle je čekalo setkání se všemi přímo v Doupěti. "Bojíš se toho?" stiskl Dillon její ruku pevněji, když se dívka chystala zaklepat. "Divíš se mi?" zeptala se tiše. Mladík zavrtěl hlavou. Krátce po začátku prázdnin mu vypověděla vše, co se odehrálo v době, kdy spolu nijak zvlášť nemluvili. Detaily vztahu s Blaisem si nechávala pro sebe, ale všechno důležité Dillonovi svěřila. Měla pocit, že pokud spolu jednou měli být, musel to vědět. Navíc se nyní nemusela obávat toho, že by mu někdo z jejích příbuzných řekl něco, co by jej mohlo rozhodit. "Tak jdeme na to," zamumlala Heather tak tiše, že měl její doprovod problém ji vůbec slyšet. Následně pozvedla ruku a konečně zaklepala.

"Já tam dojdu!" Při zaznění onoho hlasu se celé dívčino tělo napnulo. Ovládla jej panika. Dřív než se však dívka stačila dát na útěk, dveře se otevřely. Čokoládové oči se setkaly se smaragdovými. Dvě zrzky hleděly jedna na druhou se smutkem v očích a bolestí v srdci. Pro Dillona to byl více než zvláštní pohled. Lily Potterovou sice neviděl poprvé v životě, ale nikdy k ní nestál tak blízko. Využil proto oné příležitosti a pozorně si ji prohlédl, přičemž musel uznat, že jí je její jediná dcera skutečně nápadně podobná. Přesto byl schopen najít několik detailů, jimiž se od ní přeci jen lišila. Na první pohled byly jen těžko patrné. Avšak člověk, jež znal tvář Heather do posledního detailu, byl schopen je zachytit. "Mami," odkašlala si Heather po chvíli nepříjemného ticho, "tohle je Dillon. Dillone, moje mamka." "Těší mě, paní Potterová," natáhl světlovlásek k zrzavé ženě ruku, "jsem přítel vaší dcery." Heather na něj zaskočeně pohlédla. Její nitro se bouřilo, ale nahlas nic neřekla. Když viděla úsměv na tváři své mamky, nechtěla ji zklamat. Znovu už ne.

Seděla akorát mezi Brit a Hope. V náručí měla malou Minervu, zatímco Hope houpala svého synka. "Nečekala jsem, že ho vezmeš s sebou," poukázala Bridgit na přítomnost Dillona, jež si opodál povídal s Felixem, Archiem, Teddym a Charliem, jež jako obvykle dorazil neohlášen. "Mě to nepřekvapilo," nechala se slyšet mladá maminka. "Co mě ale překvapilo je to, že nejsi zvědavá na obsah toho psaní, co máš v kabelce." Blonďatá dívka přelétla zmateným pohledem z Hope na Heather. "Eleanor mi řekla, že kdyby sis nebyla jistá, zda máš něco udělat, zeptala by ses hvězd," svěřila se jí. Brunetka si povzdychla. Vstala ze židle a kývnula na Heather, aby ji následovala. Jakmile uložili nejmladší členy Weasleyovic rodiny do postýlek v Doupěti. Jakmile se vrátily zpět do zahrad, upřela Heather svůj pohled na oblohu pokrytou tisícemi hvězd.

Hlasitá hudba doléhala ze stanu k uším obou dívek, jež stály vedle sebe kousek od domu. Oříškové oči se upíraly na noční oblohu, čokoládové sledovaly hosty, kteří se pohybovaly místo stan. "Ptej se," pobídla brunetka svou mladší kamarádku. Heather se na ní obrátila. "Hledáš mojí hvězdu?" zeptala se. Brunetka zavrtěla hlavou. "Tak co potom?" "Nemusím ji najít, Heather. Našla jsem jí už před lety, když jsem hledala tu svou," usmála se. "Proto také vím, že ten, kterého si tvoji rodiče na první pohled zamilovali, nikdy nebude tím, koho budeš milovat ty," pronesla svá slova se vší vážností, ačkoli se na jejích rtech usadil mírný úsměv. "Co si viděla?" Chtěla vědět Heather. "To co jsem viděla, se teprve stane," ozvala se Hope zastřeným hlasem. "Ale na tohle ses zeptat nechtěla." Heather zavrtěla hlavou. "Měla bych si ten dopis přečíst?" Brunetka si povzdychla. "Nemůžu ti nařizovat, co dělat, Heather. Jen ti můžu říct, že kdybych na tvém místě byla já, tak bych ten dopis otevřela. Chtěla bych totiž jít po té cestě, kterou ti ten dopis nabízí."