Upozornění! Příběh je doplňkem k sérii Cizinka a Dcera cizinky (hrozí nepochopení některých událostí či souvislostí).
Heather Potterová. Dívka, jíž nebylo souzeno se narodit. Je zvláštní toto říct o živé bytosti, ale je to tak. Než činy Eleanor Lupi...
"Mami!" houkla zrzavá dívka z obývacího pokoje. Neklidně se pohupovala na patách. Školní rok začínal následující týden a ona ještě neměla nakoupené některé učebnice. Především si však potřebovala doplnit suroviny na lektvary. "Uvidíme se odpoledne!" "Buď opatrná!" houkla na svou dceru Lily Potterová z předsíně. Zatímco její dcera mířila do Příčné ulice letaxovou sítí, ona se hodlala přemístit do Doupěte. "Jako vždycky." zamumlala si pro sebe dívka, načež se nechala pohltit zelenými plameny.
Z krbu v Hedvábném nebi doslova vypadla. "Sakra." zanadávala, když se hrabala na nohy. Od sazí si oprášila černé kraťasy s kšandami a bílé tričko s černými proužky. Ohon ohnivých vlasů si přehodila přes rameno. "Jak ji tady mám najít?" zamručela, když se rozhlédla kolem. Obchod její tety byl plný zákazníků. A ona potřebovala najít jednu jedinou blondýnku. Se zavrčením se začala prodírat obchodem. Když narazila na jednu z prodavaček, odchytila jí, aby se zeptala na Brit. Naštěstí mladinká čarodějka viděla její kamarádku v oddělení se zimním oblečením. "Díky." pousmála se Heather. Byla vděčná, že se tam Bridgit skutečně nacházela. Bez pozdravu ji popadla za ruku a už ji táhla ven.
Procházely spolu příčnou ulicí a navštěvovaly jeden obchod za druhým. Zatímco Bridgit se nemohla dočkat, až si koupí nový hábit, Heather toužila po knihkupectví a chvíli klidu. Jakkoli byly jejich touhy odlišné, jednu měly přeci jen společnou. Obchodu s potřebami pro Famfrpál nedokázala odolat ani jedna z nich. Jak s ukázalo, nebyly jediné. Obchod akorát obdržel nový model koštěte. Pohled na něj si praví fanoušci Famfrpálu nemohli nechat ujít. Zatímco Brit se snažila prodrat k novému modelu, Heather se šla mrknout na zbytek výbavy. Uvažovala, že si koupí sadu na zastřihávání ocasních proutků. Neměla totiž nejmenší tušení, kam se poděla ta, kterou dostala k Vánocům od Harryho. Podezřívala svého otce, že tu svojí někam zašantročil, a tak si vypůjčil tu její. A samozřejmě ji už nevrátil.
Když tak procházela obchodem, vzpomínala, jak jí sem James vzal poprvé. Bylo jí šest let a tohle místo jí připadalo jako ráj. S odstupem času se to nikterak nezměnilo. Famfrpál milovala celým svým srdcem od chvíle, kdy dostala své první koště. Podle mnohých pro něj byla stvořená. Ještě aby ne. Vždyť to byla Potterová. Protočila očima. Ona nebyla typický Potter. To se ukázalo při jejím zařazení do koleje. Žádný Nebelvír. Havraspár. To bylo místo, kam podle Moudrého klobouku patřila. Byla inteligentní, chytrá, bystrá a učenlivá. Tak kam jinam by měla patřit? Přes všechno co dokázala, jí však přišlo, že to stále nestačí. A to z jednoho prostého důvodu. Ať dokázala cokoli, někdo z její rodiny to stihl už přední. V ničem nebyla první. V ničem nebyla výjimečná. Kromě tedy toho, že nebyla dost statečná a chrabrá pro Nebelvír.
Na okamžik se zastavila, aby si prohlédla jeden ze starších modelů. Jednalo se o koště, které dostal její bratr, když se v prvním ročníku stal Chytačem Nebelvíru přesto, že prváci za kolejní týmy obvykle nehrajou. Natáhla ruku, aby se dotkla násady. "Stará dobrá klasika." Polekaně sebou trhnula. Už zase? Pomyslela si zrzka, načež si vlasy přehodila na záda. "To jo." potvrdila, ačkoli jí jeho názor ani trochu nezajímal. "Nimbus 2000." přečetla název koštěte, přičemž po něm ukazováčkem pravé ruky přejela. "Jsi fanda košťat?" zeptal se. Mlčela. "Jasně že jo." odpověděl si mladý čaroděj sám. "Ještě abys nebyla, když hraješ Famfrpál." přešel blíž k ní. Stále si však udržoval uctivou vzdálenost. Heather veškerou svou pozornost věnovala koštěti, zatímco on si prohlížel její tvář. Bledá pleť byla téměř bezchybná. Vypadala jako rudovlasý anděl. Za to on byl démon.
Vzhlédla k němu, aby mu dala na jevo, že si je jeho přítomnosti vědoma. "Jak se ti daří?" zeptala se. Nebylo to jen ze zdvořilosti. Jí to skutečně zajímalo. "Hádám, že dobře." odpověděl čaroděj. Ani se nenamáhal zakrývat, že jej její zájem potěšil. "Odkdy se Potterová baví se Smrtijedem?" zeptal se s úsměvem. "Být tebou tak to neříkám moc nahlas." zamručela nad připomínkou jeho minulosti. "Ještě by má kmotra mohla změnit názor a přidat tvé jméno na seznam vinných." Mladík se rozesmál. "A to by byla škoda, co?" "Jo. Ne... Chci říct..." zadrhla se. "Heather?" Oslovená ztuhla. Úplně zapomněla, že do obchodu přišla z Bridgit. Nyní blondýnka stála za ní a s nenávistí v očích hleděla na mladíka, jež si z toho vůbec nic nedělal. Co víc. Byl na to zvyklý. "Měly bychom jít." Bridgit položila zrzce ruku na rameno. Z nějakého důvodu se. Heather odcházet nechtělo. Měla pocit, jako kdyby tím utíkala od svého osudu.
Přesto se nenechala přemlouvat a svou kamarádku poslechla. U pokladny zaplatila za novou sadu na zastřihování ocasních proutků a pak už opustila obchod. Po cestě zpět do Hedvábného nebe si svou kamarádku zkoumavě prohlédla. Tyrkysové tílko, bílé šortky, spousta šperků. To co ji ale zarazilo, byly bílé sandálky. Teď už chápala, proč si nevšimla toho, že se k nim Brit blíží. Chybělo totiž obvyklé poznávací znamení. A tím byl klapot podpatků, které nízkým sandálkám scházely.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
_______________________________________
Jsem zvědavá, co budete říkat, až se dozvíte, na koho že to Heather naráží 😁
