Heather Potterová: V pozadí

Kapitola 76: Další malý Weasley

To ráno se probudila jiná. Skončila se snahou přijít na to, kdo je s ní a kdo stojí proti ní nebo se drží ve středu, protože nemá dost odvahy na to, vybrat si stranu. Skončila se vším, co jí nepřinášelo klid. Byl to ten den, kdy se její život změnil. Nebylo to díky muži, škole nebo rodině, ale protože si uvědomila, že život je příliš krátký na to, aby nechala klíč ke svému štěstí v kapse někoho jiného. Ačkoli to neměl být okamžik, kdy do sebe všechny dílky skládanky zapadnou a ona bude konečně úplná, cosi ji tížilo na hrudi. Její zlomené srdce volala po léku, jež Heather neznala. Nikdy předtím onen pocit nepoznala a doufala, že ani znovu nepozná. Netušila, jak dlouho to trvá, než se člověk vzpamatuje. Jak dlouhou bude její srdce bolet a dožadovat se nápravy. Jak dlouho bude po nocích myslet na mladíka, jehož se vzdala kvůli názorům jiným. Přestože měla pocit, že udělala dobře, bolelo to.

Ve Velké síni se scholila na místo vedle své černovlasé kamarádky. "Bridgit to brzy přejde, uvidíš," snažila se ji chlácholit černovláska. Blondýnka však nebyla tím, co zrzku v onu chvíli trápilo. To ale Skyler vědět nemohla. "Možná bychom měly zajít na ošetřovnu," navrhla černovláska, když si prohlédla dívčiny kruhy pod očima. "Proč?" "Protože se potřebuješ vyspat. Za dva dny tě čeká zápas s Nebelvírem a nemysli si že nevím, že od toho incidentu s Harrym, spíš sotva tři hodiny. Měla by sis vzít lektvar, aby se ti snáz usínalo." "Skyler má pravdu." Zrzka unaveně vzhlédla k vysokému Primusovi. Ten jí věnoval laskavý úsměv, než se po jejím dovolení posadil vedle ní. "Co ten tu chce?" Skyler začínala mít dojem, že se celý svět zbláznil. Ještě před pár týdny se všechno zdálo růžové a nyní se to hroutilo. Všechno bylo vzhůru nohama a jí se to ani trochu nelíbilo. Připadala si kvůli všem těm změnám ztracená.

Odpověď zůstala zapomenuta, když se do Velké síně začala hrnout jedna sova za druhou. Heather se automaticky rozhédla po Garelovi. Když jí došlo, že onen děsivý výr už více nepřiletí, bylo to jako další nůž do jejího už tak bolavého srdce. Místo Garela však spatřila sovu své kmotry. Misela se usmát, když před ní sovička Lupinových přistála. Pohladila ji na hlavě, než si od ní převzala hned dva vzkazy. Jako první otevřela ten delší, jež už podle písma nebyl od Eleanor. Rukou si zakryla ústa, když si přečetla první šťastnou zprávu toho dne. V očích se jí dokonce zaleskly slzy, když si o narození druhého potomka mladé čarodějky přečetla. Nepochybovala, že všichni z její poměrně rozsáhlé rodiny se nyní nahrnuli do Doupěte, aby narození onoho malého zázraku oslavili jak se sluší a patří.

"Něco se stalo?" zeptala se starostlivě Skyler, když si všimla lesklých očí své kamarádky. "Kevin," vydechla zrzka okouzleně. "Cože?" nechápala černovláska. "Hope a Fredovi se narodil chlapeček. Pojmenovali ho Kevin," vysvětlila. "Panečku," usmála se Sky. "Tak je váš zase o jednoho víc." Heather přikývla. Na rtech se jí držel menší, šťastný úsměv, když se konečně přesunula k dopisu od své kmotry.

Buď ženou, kterou jsi potřebovala jako děvčátko.

Ona poslední věta upoutala dívčinu pozornost. Několikrát si ji Heather přečetla, snažíc se pochopit její význam. Nakonec jen nechápavě hleděla na dopis od své Eleanor s podezřením, že si z ní žena utahuje. A upřímně? Ani by jí to nepřekvapilo.

_______________________________________

Krásný den přeju 😁

💋🤗💖