Heather Potterová: V pozadí

Kapitola 52: Na lopatky

"Odpusť mi to." zašeptala si pro sebe, myslíc na svého otce. Jak předpokládala, v sále se to hemžilo fotografy. Šance, že by jim mohla uniknout, nebyly nijak vysoké. Rozhlížela se kolem sebe. Nehledala Blaise. Moc dobře věděla, že ten se nachází na druhém konci sálu, kde sál se svými přáteli, nedaleko své matky a nevlastního otce, jež byli obklopeni svými nejbližšími. Tak nějak tajně doufala, že zde spatří byť jen jednu jedinou přátelskou tvář. To se však nestalo, a tak s nepříjemným pocitem a nejistotou v srdci, zamířila ke skupince bývalých studentů Zmijozelu, na něž si až moc dobře pamatovala.

K její smůle si jí jako první všimla tmavovlasá dívka, jejíž ústa se z přeslazeného úsměvu zkroutila do nenávistného a znechuceného šklebu. "Co ta tu dělá?" sykla Pansy ke čtyřem mladíkem. Ona pozornost byla Heather víc než nepříjemná. Už už se chystala utéct, když k ní mladík s tmavší pletí natáhl ruku. Pansy zalapala po dechu. Vincent Crabbe a Gregory Goyle, hleděli na zrzku, jako kdyby byla snad nějaký odporný hmyz. V očích blonďatého mladíka se blýskalo poznání. Heather přijala Blaisevu ruku, načež se na něj vděčně pousmála. Mladík si ji přitáhl k sobě, pustil ji její ruku a následně ji objal kolem pasu. "Teď už chápu, proč se ti v těch Prasinkách tak líbí." ušklíbl se mladíkův nejbližší kamarád. "Potterová, že ano?" Zrzka pohlédla do jeho očí, jež se zdály zlomené, načež přikývla. "Správně, Malfoyi." přitakala, více se tisknouc ke svému příteli. "Kdo by to řekl, Blaisei, že se z naší usmyslené oběti stane tvoje přítelkyně." Cítila, jak se Blaise napnul. "Draco..." zavrčel mladík varovně. "Nech to být." usmála se na něj vřele Heather. "Minulost nezměníš." "Nečekal jsem, že by sis to pamatovala a přesto tu byla s ním." ušklíbl se světlovlásek. Zrzka si rukama uhladila lem sukně, načež bohovně vystrčila bradu. "Tehdy jsem byla dítě, teď by mě tak snadno nedostal."

Přítomní na ní nechápavě pohlédli. "Co tak koukáš?" zeptala se s úsměvem s Blaise, jež se mírně zamračil. "Kdybys mě chtěl omráčit, bránila bych se víc. Nedala bych ti to zadarmo." "Tys mi to nedala zdarma ani tehdy." zasmál se při vzpomínce, kdy jeho kletbu několikrát odrazila, ačkoli byla mnohem mladší. "Dostala bych tě na lopatky." přimhouřila oči. Neuniklo jí, jak stisk na jejím pase zasílil. "Tak o tom nepochybuju." naklonil se k ní, ale cinkot nože o sklenku jej zastavil. Protočil očima, načež zavrčel. "Někdy mě přivede do hrobu." zamručel, otáčejíc se na svou matku. "To neříkej." špitla Heather. Nebylo to tak, že by se Blaiseovi matky přímo bála. Ano, skutečně to byla svým způsobem hrůzostrašná žena, ale zrzka nebyla nějaké malé ustrašené dítě. Čeho se však bála bylo to, že by žena skutečně mohla mladíkovi ublížit. Neštítila se zabít sedm svých předchozích manželů a podle Blaiseových slov Heather odtušila, že Barrett neměl být výjimka. Proč by potom nevztáhla ruce na své dítě?

Sálem se rozlehla hudba. "Smím prosit?" Blaise odstoupil od zrzky jen proto, aby k ní hned na to mohl natáhnout ruku. "Jsi si jistý?" ujišťovala se. Přivedl ji sem, to ano. Ale provést ji před sálem plným jeho známých? To byl velice zásadní krok. "Pochybuješ o tom?" povytáhl obočí. Na to už Heather nic neřekla. Pouze přijala jeho ruku, nechávajíc se zavést na téměř prázdný parket. Jelikož Barrett neměl žádné příbuzné a jeho žena měla pouze jednoho syna, pohybovaly se na parketu pouze dva páry. Alyssa a Barret, Heather a Blaise. Zrzka na sobě cítila pohledy všech přítomných. Nebylo divu. Nepatřila sem a všichni to věděli. Kdykoli jindy by jí to bylo ukradené, ale nyní jí to mrzelo. Bylo jí to líto kvůli Blaiseovi. Zasloužil si někoho, koho by jeho okolí přijalo. Už na začátek jí bylo jasné, že tohle nebude jednoduché. Nyní však začínala pochybovat, že by měli vůbec nějakou naději na budoucnost. Horká dlaň na teplých zádech jí donutila usmát se. Budoucnost není někdy všechno. Jde i o ty drobné, sladké okamžiky přítomnosti, z nichž se stanou překrásné vzpomínky. Píseň byla u konce. Blaise navedl svou přítelkyni do otočky ve chvíli, kdy se dveře do sálu rozrazily. Mladík si automaticky přitáhl dívku do objetí, snažíc se jí skrýt před nebezpečím. Když však zrzka spatřila, kdo ve dveřích stojí, usoudila, že to Blaise by potřeboval ochranu v onu chvíli spíše než ona. Jen to ne.

_______________________________________

Charakter ask bude, slibuju! 😂

Pravděpodobně v pátek se na něj vrhnu a snad nejpozději v pondělí jej vydám. 😁

Možná teda jen první část, protože otázek se sešlo dost, takže bych ho rozdělila na dvě části 😉

💋🤗💖