Upozornění! Příběh je doplňkem k sérii Cizinka a Dcera cizinky (hrozí nepochopení některých událostí či souvislostí).
Heather Potterová. Dívka, jíž nebylo souzeno se narodit. Je zvláštní toto říct o živé bytosti, ale je to tak. Než činy Eleanor Lupi...
"Kostirost?" tázavý tón byl sotva patrný. Brunetka nepochybovala, že její kamarádka zná na otázku odpověď. "Nadrcené drápy Hipogryfa, šťáva z plodů Ďáblova osidla, voda a vylisované listy Mandragory." vyjmenovala Heather přísady, načež pokračovala postupem. "Za pokojové teploty smícháme nadrcené drápy se šťávou z Osidla. Vzniklou kaši rozředíme vodou a týden v ní necháme louhovat listy Mandragory." "A co Kostirost dělá?" zeptala se Alexis, jako kdyby to nebylo jednoznačné. "Nahrazuje chybějící kosti v lidském těle." odpověděla zrzka, načež sáhla po další kartičce. "Aaa, podívejme se na to." mlaskla. "Mnoholičný lektvar." Alexis zaúpěla. "Ta příprava je tak dlouhá." postěžovala si. Zrzka s úsměvem mávla rukou, aby jí popohnala.
Zatímco Sky se toho dne rozhodla jít do Prasinek, Alex chtěla zůstat v Bradavicích a učit se. Černovláska přemlouvala Heather, aby s ní šla do vesničky alespoň ona, ale zrzce se nechtělo. Neměla z toho dobrý pocit. Rozhodla se proto strávit volné sobotní odpoledne ve společnosti své hnědovlasé kamarádky, jež nyní seděla na dece v květovaných šatech s mašličkou na levém boku a snažila se vzpomenout si na všechny ingredience mnoholičného lektvaru. Nebyl to špatný nápad. Tohle opakování dokázalo zrzku alespoň částečně odvést od nechtěných myšlenek. "Posloucháš mě vůbec?" "Hmm?" zvedla k ní tázavě oči. "Posloucháš mě? Jasně že ne... Poslední dny jsi úplně mimo." "Jistěže že poslouchám. Jak jinak bych věděla, že ti jedna ingredience vypadla?" Brunetka se zamračila. "To není možný. Výluh z dračí kůže, výluh z Mandragory, roh Jednorožce, kůže Hřímala a něco z těla osoby, v níž se chci proměnit." "A tři chlupy Dlaždičouna nepotřebuješ?" podala jí kartičku, aby si svou odpovědět mohla zkontrolovat. "Sakra. Máš pravdu." uznala.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Heather se usmála, když Alexis odložila kartičku stranou a sáhla po další. "Prověřovací lektvar." přečetla a otočila kartičku na druhou stranu, kde byla poznamenaná správná odpověď. "Roh jednorožce, dráp Hipogryfa a vlas Víly. Do vařicí vody nasypeme současně dráp Hipogryfa, a roh jednorožce. Necháme vařit do doby, než lektvar získá modrou barvu. Poté přidáme vlas Víly a vaříme dál až do chvíle, kdy se lektvar zbarví do zelena. Lektvar dokáže rozpoznat, zda hůlka někdy použila neodpustitelnou kletbu." odrecitovala, zatímco si pohrávala s lemem své vínové sukně. Brunetka si jí přeměřila pohledem. "Stalo se u madam Pacinkové něco?" Heather překvapeně vzhlédla. "Ne, proč?" "Heather, víš že mi můžeš říct cokoli." Alexis se snažila o něžný, hřejivý tón. Stále však působil tak nějak chladně. "Jestli tě Dillon požádal o ruku..." Zrzka vytřeštila oči, načež se rozesmála. "Ne, nic takového." "To je ale škoda, ne?" "Hmm." broukla Heather. "Ty se nechceš vdávat?" "Možná chci." pokrčila zrzka rameny. "Ale rozhodně ne v sedmnácti nebo osmnácti." svěřila se jí.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Brunetka se zamračila. "Proč ne?" Heather si povzdychla. Rádoby ledabyle nad tím mávla rukou. Tohle někdo Alexis nemohl pochopit. Byla vychovaná jinak, než zrzka. Jako kdyby žila v jiné době. O tomhle si Heather musela popovídat s někým jiným. S někým, kdo by pochopil, jak se cítí. Pohlédla na svou dlaň. Hlavou jí proletěla vzpomínka na chvíli, kdy si s ní jeden drzý, bývalý Zmijozel propletl prsty. Pamatovala si jeho horký dotek na jemné kůži. Kontrast té jeho proti její. Jak moc byly odlišné...
