Kapitola 11: Jako závan větru

594 58 4
                                    

"Copak Havraspár nepořádá párty na zahájení roku?" zeptala se Bridgit své zrzavé kamarádky, když se společně procházely po prvním dnu školy po pozemcích Bradavic. Heather zavrtěla hlavou. "Ptáš se na to každý rok. Odpověď je stále stejná." Blondýnka se zatvářila zděšeně. "Takže žádné hezké oblečení? Žádná hudba ani alkohol?" Zrzka se zasmála. "Žádný alkohol." potvrdila. "Ale nemysli si. Zahájení nového školního roku slavíme. Jen ne tak, jako vy." vysvětlila. "A jak teda?" zamračila se Brit. "Nastrojíme se, sejdeme se ve společenské místnosti, pustíme si hudbu do pozadí, hrajeme hry, čteme si, povídáme... Podle toho, co koho baví." "Bez alkoholu?" Bridgit se tvářila pochybovačně. "Kdyby ne, museli bychom s Dillonem udělit školní trest i sami sobě. A o to vážně nestojíme." odpověděla upřímně, načež se rozběhla k jezeru.

Na večer měla jednoduchý plán. Pobavit se se svými Havraspárskými přáteli. Oslava nového školního roku probíhala přesně tak, jak odpoledne popsala blonďaté Nebelvírce. Seděla kousek od sochy zakladatelky koleje. S úsměvem pozorovala své spolužačky, jež hrály kouzelnické šachy. Na řadě byla akorát Skyler, oblečená v bílém tílku, které opticky zvětšovalo její poměrně plochý hrudník. Meruňková sukně s tylovou vrstvou odhalovala její dlouhé nohy. Boty na klínu jí dělaly ještě vyšší.

Zatímco černovláska poukazovala na své křivky, brunetka na sobě měla poměrně volné šaty oranžové barvy s květinovým vzorem

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Zatímco černovláska poukazovala na své křivky, brunetka na sobě měla poměrně volné šaty oranžové barvy s květinovým vzorem. Sahaly jí těsně nad kotníky, které obepínaly tenké pásky botek na podpatku.

Heather se rozhodla odhalit více kůže, než její kamarádky

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Heather se rozhodla odhalit více kůže, než její kamarádky. Zvolila proto šedé semišové tílko sotva zahalující hrudník a světle modrou krajkovou sukénku. Lodičky na podpatku jí dodávaly na eleganci.

Doufala, že její snaha a vzhled budou oceněny

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Doufala, že její snaha a vzhled budou oceněny. A také že ano. Jen ne úplně tak, jak si přála. "Vypadáš překrásně, princezničko." usmál se na ní Dillon. Jeho pohled sklouznul na její rty. Havraspárka zadoufala, že se dočká políbení. Marně. Vstala proto z křesla, objala jej kolem krku a letmo políbila na rty. "Děkuji." zamrkala. Čokoládové oči se upíraly do těch světlonce modrých. Nejisté pohlazení po zádech jí přimělo se otřást. Dotek však zmizel až příliš rychle. Posmutněla. Nechtěla však, aby si toho Dillon všiml. Nastavila tedy tvář k cudné puse. Světlovlásek se nenechal pobízet. Jeho doteky však byly sotva znatelné. Jako závan větru. Tak jemné, slabé a příliš krátké.

Stáhla své ruce, přičemž přejela chlapci po hrudi. Dillon se pod jejími doteky otřásl, na rukou mu naskočila husí kůže, což zrzku potěšilo. Posadila se zpět do křesla, nohu přehodila přes nohu. Světlovlásek jí s úsměvem sledoval. Fascinovalo jej, jak klidně vystupuje přesto, že jí cosi trápilo. Nedokázal odhadnout, co její změnu nálady způsobilo. Ještě před pár okamžiky se mu zdála veselá a spokojená. Nyní dotčená, možná spíše zklamaná. Ačkoli se mu její rozpoložení nelíbilo, oznámil jí, že kdyby jej hledala, bude s klukama u okna hrát řachavého Petra. Neodešel však hned, jak by to udělali ostatní. Počkal, až přikývne. Teprve tehdy odešel.

"Proč takových kluků není víc?" zaúpěla Alexis. Se svou přísnou rodinou by trochou té něžnosti nepohrdla. Černovláska protočila očima. "Je jako dobře vycvičený pes. Svého majitele slepě následuje. Zdá se naprosto neškodný. Ale sáhni mu na paničku a končíš." poznamenala jen tak mimochodem, zatímco odehrála. Alex si zaujatě prohlédla šachovnici. "Dík za názor." zrzka natočila hlavu na stranu, aby viděla na svého světlovlasého přítele. "Jen říkám, co si myslím." pokrčila rameny Sky. "Dillon je typ kluka pro holku jako je Alex." pokračovala černovláska. "Ty potřebuješ někoho průbojného. Někoho, kdo se ti postaví, když s tebou bude nesouhlasit. Přirazí tě ke stěně a náruživě políbí..." Heather vyprskla smíchy. "To jako fakt?" smála se. Skyler vážně přikývla. "Potřebuješ něco víc než slaďoučká slovíčka a něžné zacházení. Nejsi křehká kopretina. Jsi ostnatá růže." s tím ukončila hru. Samolibě se usmála. "Vyhrála jsem." oznámila, ačkoli to nebylo nutné. Dívky si toho všimly. Alespoň tedy jedna z nich.

Heather Potterová: V pozadíKde žijí příběhy. Začni objevovat