Heather Potterová: V pozadí

Kapitola 12: Kočičí trio

Při pohledu na rozpis hlídek zavrtěla hlavou. Zatímco Havraspár měl své zahájení za sebou, Nebelvír jej plánoval na sobotu. A přesně toho večera měli Nebelvírští Prefekti plnit své povinnosti. Zrzka kouzlem šoupala slovy po papíře a snažila se přijít na jinou alternativu. Jakmile však pohnula s jednou dvojicí, musela pohnout i s další. Chtěla vyjít všem vstříc, ale jak zdálo, bylo to nemožné. "Přišla si na něco?" zajímalo Dillona. Zavrtěla hlavou. "Pokud je vyměním za jinou dvojici, budou ti dotyční nadávat, že mají službu o víkendu, když už měli službu v týdnu. A někteří dvakrát." povzdychla si. "Pokud ti na tom tak záleží, tak je prostě prohoď s pondělní dvojicí." poradil ji, polibíl na nabízenou tvář a zamířil k východu z Havraspárské věže. Dívka se zamračila. "Proč zrovna s nimi?" chtěla vědět. "Oni se d tebou hádat nebudou." oznámil Dillon, jako kdyby to byla jasná věc. A taky, že byla. Zrzka pohlédla na jména v rozpisu.

Pondělí: Heather a Dillon

Tím bylo její dilema vyřešeno. Prostě prohodila jejich jména s těmi Nebelvírů. Jakmile tak udělala, vyskočila na nohy a zamířila do svého pokoje. Týden se chýlil ke konci a ona ještě neměla hotovou esej z Přeměňování, jejíž odevzdání ji čekalo za dva týdny. Někomu se to možná zdálo předčasné. Heather však chtěla mít všechno v absolutním pořádku. A nebyla jediná. Při vstupu do pokoje se musela usmát. "A já se už bála, že budu muset do knihovny." s těmito slovy ze sebe stáhla hábit a uložila jej do skříně. Alexis zavrtěla hlavou. Ona černovláska seděla na kanapi a přehrabovala se v hromadě knih. Heather sáhla po pergamenu a brku. Předtím než se posadila vedle dívky, otevřela ještě okno. Pak už kamarádkám nic nebránilo ve vypracování zadaného úkolu.

Když měly hotovo, přenesla zrzka knihy stranou, načež se uvelebily na gauči. Heather si opřela hlavu o ramno Alexis, která ztuhla. Na fyzický kontakt nebyla zvyklá. Její kamarádka to okázale ignorovala. Zbýval jim poslední rok. Hodlala Alex pomoci překonat zábrany, které měla kvůli výchově své rodiny. Táhlé zamňoukání donutilo dívky zpozornět. Vyměnily si tázavý pohled. Z jedné z postelí seskočila velice elegantní kočičí dáma s bílým zbarvením kožíšku. Špičku ocásku měla našedlou, očka světlonce modrá, téměř až bez barvy. Vyskočila na parapet okna a vyzývavě zamňoukala. Odpověď přišla z druhého kance místnosti. Na skříni tam posedával zrzavý kocour. Špičaté uši mu jako vždy stály. Momentálně je natahoval, aby zjistil, za jakého směru se mňoukání ozvalo. Jak Alex často říkala, byl natvrdlý.

Při pohledu na malou šedou kuličky na kraji postele se zrzce zatajil dech. "Jerry!" vykřikla kocourkovo jméno, když se rozhodl seskočit z postele. Mávla hůlkou. Koťátko zůstalo viset ve vzduchu. Nespokojeně kolem sebe mávalo tlapkami, což dvojici Havraspárek rozesmálo. Heather kočičí mláďátko vzala do náruče, načež jej položila na postel jeho paničky. Kocourek se spokojeně rozvalil a nechal se hladit po zádech. To už se pozornosti dožadovala i kočičí lady, jíž se nelíbilo, že její panička hýčká někoho jiného než jen jí. Heather se smíchem políbila sněhovou kuličku na vrchol hlavy, přičemž jí přes hřbet přejela až k ocásku. "Nemusíš žárlit, Charlotte. Všichni víme, že ty jsi ta nejkrásnější." Kočka spokojeně zapředla. Zatímco Jerry a Charlotte si užívali péči zrzavé Havraspárky, Willie slezl ze skříně a uvelebil se své paničce v klíně. Ta jrj jednou rukou hladila po hlavě, zatímco v druhé svírala učebnici lektvarů. Havraspárští totiž nikdy nepodceňovali přípravu.

_______________________________________

Charlotte:

Willie:

Jerry: