Heather Potterová: V pozadí

Kapitola 6: Ten pravý

Dvojice kamarádek se zády opírala o stůl, zatímco pozorovala trojici chlapců, jež se hecovali k tomu, kdo z nich se jako první přemístí pryč. "Archie se ani neumí přemístit, ne?" nadhodila Heather. Sama nebyla při pořádání kurzu přemístění v minulém roce plnoletá, takže ji to teprve čekalo. "Neumí. Jenže to ani jeden z nich." ušklíbla se Bridgit, přičemž nad chlapci nechápavě pokroutila hlavou. "Omlouvám se za včerejšek." "Prosím?" "Neměla jsem Dillona vytahovat." omlouvala se blondýnka. Zrzka nad tím s odfrknutím mávla rukou. "Očividně ti to bylo nepříjemný. Jenže já si prostě nemohla pomoc." Heather se smíchem přikývla. Rozuměla jí. Tohle zdědila po své matce. Sam taky nevěděla, kdy držet jazyk za zuby.

"Vždyť já ani nevím, jestli spolu jsme." vypadlo z Heather náhle. "Jak to myslíš?" zamračila se blondýnka. "Přišlo mi to docela očividný." zamyslela se. "Po jiný holce se ani neotočí, oči má jen pro tebe a furt vyhledává tvou přítomnost." Zrzka přikývla. "To jo. Dokonce se mě i zeptal, jestli chci být jeho přítelkyně." "Tak v čem je problém?" dožadovala se Brit jasné odpovědi. "V tom, že mě to děsí." "Tak to mi musíš vysvětlit." pobídla ji blondýnka. "Mám pocit, že stejně jako většina skončím s tím prvním, se kterým začnu randit. Tak chci mít jistotu, že je to ten pravý." "To mi k tobě nesedí." upozornila ji Nebelvírka. "Navíc... Podívej se na mě!" poklepala si prstem na hruď. "Jo, ty kluky střídáš jako ponožky. To je pravda." přitakala Heather. Bridgit se po ní ohnala, ale minula. Chytačka pohotově uhnula a oběhla stůl, aby se dostala z dívčina dosahu. Brit se po ní natáhla, ale nedošáhla na ní. Zrzčiny oči se rozzářily. Vypadala díky nim jako ta malá holčička, s níž blondýnka a její dvojče kdysi vyváděly lumpárny. Ty časy však byly pryč. Nebylo divu, že jiskry brzy pohasly a dívka se znovu postavila po boku své kamarádky.

Heather by nikdy nevěřila, že Archie může být tak dobrý tanečník. Přesto mu utekla hned po první písničce a to proto, aby konečně pogratulovala novomanželům. Nejprve objala Hermionu, jejíž úsměv byl téměř omračující. Sálalo z ní štěstí, něha a láska. Vypadala jako pravá princezna. Zrzavý mladý muž po jejím boku jí majetnicky objímal kolem pasu. Nehodlal se o ní s někým dělit. Nikdo mu to nemohl vyčítat. Nyní patřila jemu. Stejně tak patřil i on jí.

"Tak Heather, teď jsi na řadě ty." ozval se za ní škádlivý hlas, když si z jednoho stolku brala šampaňské. "Já?" otočila se na muže, jež se na ní usmíval. Moc zrzků tu je. Pomyslela si dívka. Ještě aby nebylo. Vždy když se konala nějaká větší událost, sešli se všichni Weasleyovi. A to byl docela mazec. Nyní se tato rodina navíc rozrostla o pět překrásných čarodějek a dvě malé princezničky. "Můj manžel tím chce říct, že jsi nejstarší nesezdaná čarodějka v rodině." vysvětlila pohotově mladá maminka. Objala svou mladší kamarádku a jemně se na ní usmála. "Ginny taky není vdaná." odvětila dívka pohotově. Hope se zasmála. "Ale brzy bude." mrkla na ní vševědoucně. "No, když víš tohle, možná bys mohla mrknout do mé budoucnosti a povědět mi, jestli ten se kterým teď... Chodím... Je ten pravý." obrátila se Heather na Hope. Ta se zamyslela. "Je stejně starý jako ty?" chtěla vědět. Zrzka přikývla. Jasnovidka rozvážně naklonila hlavu na stranu. Zasněně se usmála. Heather s nadějí povytáhla obočí. "Hmm. Ne." "Ne?" zamračila se dívka s ohnivými vlasy. "Ne." potvrdila brunetka. "Není to ten pravý."