Heather Potterová: V pozadí

Kapitola 50: Nezapomenout na své vychování

Čokoládové oči těkaly po tvářích lidí, jež většinou znaly z fotografií, které si domů nosil otec z práce. Jednalo se o bývalé Smrtijedy nebo podezřelé z nových zločinů a občasných napadení mudlů či mudlovských čarodějů, které čas od času bývaly smrtelné. Další svatební hosty znala z Denního věštce. Někteří vedli slibné obchody, jiní prostě pocházeli z vysoce postavených rodin. Nenašel se zde nikdo, kdo by nenosil hlavu hrdě zdviženou a netvářil se, jako kdyby mu patřil celý svět. Když se tak na přítomné dívala, jedno jí bylo jasné. Ona sem nepatřila.

Pevný stisk jí už začínal bolet. Konečně se s Blaisem usadili do první řady, jež byla jinak prázdná. Zrzavá čarodějka se obrátila na mladíka, jemuž dělala doprovod. Nebyla jediná nervózní. V jeho očích se zračily obavy, jimž rozuměla. Sama se bála, jak její mamka přijme, že si našla přítele z čistokrevné rodiny. Když nad tím tak přemýšlela, on to měl horší. Hudba, jež se rozlehla sálem, přiměla přítomné povstat. Jakmile se tak stalo, vešla dovnitř po zeleném koberci vysoká, štíhlá žena. Pleť měla snědou, ačkoli mnohem světlejší než její syn. Tmavé oči se upíraly na alespoň o patnáct let staršího muže, který už čekal u oddávajícího. Rysy ve tváři měla žena ostré, lícní kosti poměrně vystouplé. Na Heather působila jako nóbl kostra. Úplé šaty s rozparkem zdobeným krajkou jí přišly k věku ženy poměrně nevhodné. Jistě, Blaisova matka byla štíhlá, ale přeci jen to už byla žena ve starších letech. Když procházela kolem dvojice v první řadě, věnovala úsměv svému dítěti, zatímco jeho doprovod okázale ignorovala.

Obřad skončil. Hosté se jeden za druhým rozcházeli do pokojů, které jim byly přiděleny, aby se připravili na oslavu. Heather se také chystala odejít, ale Blaise ji zadržel. Vzal ji za ruku a zavedl ji k novomanželům. "Matko." polibíl ženu na tvář. "Dovol, abych ti představil Heather Potterovou. Heather, má matka. Alyssa..." "Pro tebe paní Stephensonová." skočila mu čarodějka do řeči. Heather nemohlo uniknout, že se mladík na svou matku zamračil. Zrzka se tím nijak nenechala rozhodit. Nemohla si dovolit zapomenout na své vychování. Nemohla jí jen tak poslat do háje. Ruce nechala volně podél těla, lehce sklonila hlavu a usmála se. "Těší mě, paní Stephensonová." Čarodějka ji sjela pronikavým pohledem, načež se s odfrknutím odvrátila a odešla. "Takže Heather." Pohled dvojice mladých čarodějů se přesunul na muže, kterému nemohlo být méně než šedesát. "Barrett Stephenson." představil se. "Těší mě, pane Stephensone." Heather opět pokorně sklonila hlavu. K jejímu překvapení jí to nepřišlo nijak ponižující. K vyjádření úcty starším byla vedena odmalička. Jen to obvykle dělala jiným způsobem. "Ale!" mávl muž se smíchem rukou. "Pro tebe Barrett, drahá. Blaise se zmínil, že si přivede doprovod, ale že až tak krásný? Musím uznat, že můj nevlastní syn má opravdu vytříbený vkus." Na Blaisovi bylo vidět, že mu to začíná být nepříjemné. Neměl onoho muže rád. Heather to věděla. Zajímalo jí však, proč tomu tak je.