Heather Potterová: V pozadí

Kapitola 84: Žádné volné místo

Věnovala pokoji, jež po dlouhých sedm let obývala, poslední pohled. Nyní jej společně se svými dvěma spolubydlícími musela vyklidit, aby tak uvolnili místo novým studentům, jež měli do Bradavic zavítat o dva měsíce později. I na ně čekala spousta dobrodružství, která číhala téměř na každém rohu, nová přátelství, jež mnohdy vydržela až do konce života, první lásky, tajemství Bradavického hradu a také nové vědomosti a kouzla, bez nichž se v kouzelnickém světě nemohli obejít. Pro Heather, Alexis a Skyler už studentská léta byla u konce. Čekal je velký, mnohdy zmatený, uspěchaný a nebezpečný svět dospělých, jehož se měly velice brzy stát samy součástí. Dveře se zavřely, štíhlé, bledé prsty sklouzly po klice, za níž už nikdy neměly znovu vzít.

Dvojice Havraspárských studentek společně mířila k vlaku, jež je měl odvést zpět do Londýna, kde už na ně měly čekat jejich rodiny. Zrzavá dívka si nebyla jistá tím, zda se s některým z členů své rodiny na nádraží setká. Nepochybovala, že minimálně teta Sam se svým nejstarším synem Teddym tam budou. Ne však primárně kvůli ní, ale Bridgit s Archiem. I tak však byly jakousi útěchou. Na druhou stranu se zrzavá dívka nemohla zbavit pocitu, že by to tak bylo lepší. Necítila se na to, čelit odsuzujícím pohledům svých rodičů, vidět hluboké zklamání v očích jejího bratra. A to byl jeden z důvodů, proč předchozího dne psala Hope, jestli by nechtěla pomoc s malými. Doufala, že by ji její starší kamarádka mohla nechat na pár dnů u sebe. Přeci jen byl Fred většinu času v Příčné ulici se svým dvojčetem a mladá maminka tak byla na své dva potomky sama.

Vděčný úsměv věnovala zrzavá dívka vysokému blondýnovi, jež se po uložení svého kufru do jednoho z kupé vrátil zpět na nástupiště, aby uložil i její zavazadlo. Heather zamířila za vagónem za ním s přenoskou, v níž se nacházela velká, bílá koule chlupů. "A jsne kompletní!" vyjekla na celé kupé Brit, jež seděla u okna, když Dillon uložil dívčino zavazadlo na sedačku a sám usedl hned u dveří. Dvojče blonďaté Nebelvírky nervózně posedávalo na sedačce naproti ní, s očekáváním hleděl kamsi za zrzavou dívku, jež ještě stála mezi dveřmi. "Nejsme kompletní," vyvrátila Bridgit Heather. Bylo více než jasné, že Archie někoho očekával. "Heather? Překážíš." Na svých zádech ucítila dvě ruce, jež se ji snažily postrčit kupředu. "Teď jsme kompletní," mrknula na Brit, vstoupila do kupé, přemýšlejíc, kam by se měla posadit. Měla hned dvě možnosti. Buď mezi Skyler a Brit, nebo mezi Dillona a Archieho. Dillon k dívce natáhl ruku, aby jí pomohl na místo vedle něj. Zrzka však pouze zavrtěla hlavou. Sesunula se na místo vedle Brit, klícku se Charllote odkládajíc vedle té, v níž se nacházel kocourek její černovlasé kamarádky. Všechna čtyři místa byla tedy na jedné straně obsazena, a tak se poslední příchozí musel uvelebit na jedné z volných sedaček mezi dveřmi mladíky.

Čokoládové oči sledovaly, jak Archie posmutněl, když si Felix vybral místo vedle Havraspára. Musela se přemáhat, aby kapitána Famfrpálového týmu nepropálila pohledem. Netrvalo však dlouho a Felix hovor s vysokým blonďáčkem ukončil jen proto, aby se mohl přesunout k tomu druhému. "Máte tu volno?" Šestice studentů synchronizovaně pohlédla na brunetku, jež dovnitř nakoukla. Usmívala se od ucha k uchu. Její oči však prozrarovaly nejistotu a jakýsi chlad, jež tam byl vždy. Dokud však měla dívka po svém boku černovlásku se zrzkou, nebyl tak patrný. Jak se říká, naši přátelé jsou dílky v naší skládance. Doplňují nás, mění nás. Dokud byla s nimi, její ledová schránka byla utlumena, alespoň na nějaký čas vždy ustoupila do pozadí. Nyní byla zpět a Alexis nebyla schopná jí sama čelit. "Ne," odpověděla Skyler, když se vzpamatovala. Dívčina drzost ji poněkud vyvedla z míry. Nechápala, kde potom všem vzala odvahu přijít mezi ně. "Skyler, vždyť..." snažila se brunetka cosi namítnout. Černovláska jí však nepustila ke slovu. "Nemusíš předstírat, Alexis. Už jsem viděla tvojí pravou tvář," odfrkla si Skyler pobouřeně. "A dokonce nejen já." "Měla bys jít," doporučila dívce blondýnka. "Jinde je určitě volno," přidalo se k Brit její dvojče. Brunetka očima zabloudila k zrzce, jako kdyby u ní hledala podporu. A ačkoli by jí Heather nejradši řekla, ať zůstane, neudělala to.

Nechala ji odejít, načež se natáhla přes klece domácích mazlíčků, aby mohla vzít černovlásčinu ruku do své. Skyler se hlavou opírala do sedačky, oči křečovitě zavřené. Některé rány se nikdy nezahojí. "Brit," přilákal k sobě pozornost jeden z nejmladších studentů v kupé. "Jo?" obrátila se na něj oslovená, čekajíc, co z něj vypadne. Archie se ještě nějakou dobu přemlouvaj ke slovu, než výmluvně sklonil pohled do svého klína. A v tu chvíli si Heather všimla jednoho velice podstatného detailu. A nebyla sama. Kupém se ozvalo zalapání po dechu. "To si děláš..." "Bridgit." Blondýnka varovně povedla ukazováček jedné ruky. "Ne. Ty mlč," požádala o rok staršího Havraspára, než zavřela oči jen proto, aby je za pár vteřin zase otevřela. Zřejmě si myslela, že propletené ruce dvou chlapců, jež seděli naproti ní, byly pouhým přeludem. Když však výjev před ní zůstával stále stejný, vyskočila na nohy. "Dejte mi minutu," požádala přítomné, než vyletěla z kupé, jako kdyby jí za patami hořelo. Heather s povzdechem pustila černovlásčinu ruku, než také vstala. Poplácala vykolejeného Archieho po rameni a zamířila na chodbu, připravujíc se na dlouhé pátrání. To se však nekonalo.

Blonďatá Nebelvírka seděla hned vedle dveří sousedního kupé. Z otevřeného okna na ní foukal chladný vzduch a ona se zoufala snažila po něm nelapat. Zrzka se posadila vedle ní. Jen co tak udělala, opřela se blondýnka hlavou o její rameno. "Zase jsem to podělala," dostala ze sebe Brit po chvíli ticha. "Reagovala si trochu přehnaně," uznala Heather. "Rozhodně si nemusela utíkat," poučila ji. "Zpanikařila jsem. Stejně jako tehdy, když jsi mi řekla o Blaiseovi," přiznala se blondýnka. Zrzka zavrtěla hlavou. Tohle rozhodně řešit nechtěla. Už to bylo pryč. Byla to minulost. Nemělo cenu se v tom rýpat. "Poslouchej," pousmála se. "Teď se vrátíme zpátky, ty je oba obejmeš a všechno bude zase dobrý, ano?" "Tys to věděla, že jo?" zamračila se na ní Bridgit. Zrzka přikývla. "Věděla," přitakala. "Určitě si to vzala líp jak já," zamručela Brit, zklamaná sama sebou. "Chodila jsem se Smrtijedem, Brit," připomněla dívce, "nesoudím vztahy lidí podle toho, kdo s kým chodí, ale podle toho, zda jsou spolu ti dva šťastní." "Zasloužíš si být šťastná." "A taky budu," usmála se povzbudivě na svou kamarádku, když se zvedly ze země. "S Dillonem?" zajímalo Bridgit. "S Dillonem," přitakala Heather, chystajíc se vrátit zpět do kupé. Bridgit ji však zastavila. "Hádám, že nic už nebude stejné, jako dřív." Měla pravdu. Hodně se toho za poslední rok změnilo a spousta dalších věcí se ještě změnit měla.

_______________________________________

Tak tu máme středu a s ní i odjezd z Bradavic! 😶❤️

💋🤗💖