Heather Potterová: V pozadí

Kapitola 5: Úlovek

Kožené sandálky jí začínaly tlačit. Možná právě proto se zastavila s úmyslem se zout. Bridgit se jí okamžitě začala smát. "Říkala jsem ti, že máš jít bosá." připomněla jí. Heather pokývala hlavou, sandálky si vzala do ruky a dohnala svou o rok mladší kamarádku. "Tak mě napadlo... Kdy pojedeš za Dillonem?" Blondýnce nemohlo uniknout, jak při její otázce zrzka ztuhnula. "Eh..." bylo to jediné, co ze sebe dostala. "Počkej, já myslela, že tě k nim pozval." znejistěla Bridgit. "To jo." potvrdila Heather. "Tak proč..." zarazila se. "Ty tam nechceš jet?" zamračila se. "Nebo snad teta..." "Mamce jsem to neřekla." skočila jí zrzka do řeči. "Protože tam nechceš." pochopila dívka. "Čeho se bojíš?" vykulila oči.

Závazku? Odhadovala Heather. Nechtěla to však přiznat nahlas. Pokud by k Normanovým skutečně jela a seznámila se s Dillonovými rodiči, přišlo by jí to všechno až moc skutečné. "Nejsem si jistá." odpověděla na blondýnčinu otázku. "A co Derwin?" rozhodla se přejít do útoku dříve, než Bridgit stačila byť jen otevřít pusu. Blondýnka rozhodila rukama. Málem přitom praštila svou starší kamarádku. "Přísahám při Merlinovi, že být s ním ještě hodinu, tak zešílím!" postěžovala si. "Co provedl?" zajímala se Heather. Když o onom chlapci mluvily naposledy, byla z něj naprosto unešená. "Co provedl? Představ si, že se bál, že si při létání na koštěti něco zlomím!" Kdyby Bridgit neznala, začala by se rozplývat, jak je hezký, že se o ní strachuje. Jenže ona ji znala. Takže věděla, že takhle se na to blondýnka nedívá. A nikdy ani nebude. "Co si jako myslí?!" rozčilovala se. "Že jsem totálně neschopná?"

Havraspárská studentka začínala přemýšlet, zda si právě nevykopala hrob. Když se do něčeho Bridgit pustila, jen těžko se od toho nechala odradit. Její vztek momentálně neznal mezí. "Holky! Pojďte sem!" Dívky jako jedna vzhlédly. Z druhého patra domu na ně mával zrzavý muž. Záludně se usmíval. "Už jdeme, Charlie!" křikla v odpověď Heather. Byla ráda, že se do Doupěte vrátil alespoň na Ronovu svatbu. Nebýt této příležitosti, pravděpodobně by jej viděla až o Vánocích. Onoho blázna měli všichni v oblibě. O to hůř jim šlo do hlavy, že si stále ještě nenašel žádnou slečnu.

Dvojice Bradavických studentek vyběhla schody a vstoupila do pokoje. Heather si upravila overal, jež jí při běhu poněkud popolezl. Přemýšlela nad tím, zda by neměla Sam požádat, aby jí už další nedávala. Mnohem věští radost by jí udělaly nové lacláče. Sandálky odhodila na podlahu, načež se svezla do volného křesla u menšího stolku. Bridgit sebou praštila na postel vedle svého bratra. Bylo zvláštní v tomhle pokoji znovu být. Uběhla už dlouhá doba od chvíle, kdy zde byla naposledy. To ještě nebyla na světě malá Minerva, dcerka Hope Weasleyové. "Chtěl jsem vám pogratulovat." uculil se na ně muž, jež seděl na židli u okna. V očích mu hrály jiskřičky. Jak se zdálo, stále odmítal dospět. "A k čemu?" zamručel Archie. Zdálo se, že by nejradši byl někde jinde. "Tak za prvé, tobě k postu kapitána, Archie. A potom tady Heather. Další Primus v rodině." usmál se zasněně. "No a tady Bridgit má prý nějaký nový úlove..." Heather začala prudce vrtět hlavou na znamení, aby se o tom nezmiňoval. "A nebo taky ne." obrátil Charlie rychle. Dívčino varování nebral na rychlou váhu. "Já nemám nový úlovek, alespoň teď už ne. Ale Heather ano." vzpomněla si na téma, jež před několika minutami probíraly. Zrzka potlačila zaúpění. "Není to úlovek. A už vůbec není novej." vypadlo z ní. "Jak dlouho spolu vlastně jste?" vyptávala se Brit. Archie zvědavě zvednul hlavu. To už zrzka vyskočila na nohy. "Musím... Ehm... Za mamkou." zamumlala a než ji stačil kdokoli zastavit, byla pryč.

_______________________________________

Nějaký tip, kdo se Heather motal do výběru šatů v Hedvábném nebi? 🤔😂

💋🤗💖