Kapitola 27: Rande? Trénink?

525 57 4
                                    

Nejdražší Hope,

Jak se vám daří? Doufám, že to dobře. Snad tě Fred s Minervou moc nezlobí. Neměla by ses nyní moc rozčilovat. A co ten prcek? Už se nemůžu dočkat, až se narodí!

Důvodem, proč ti píšu je to, že si prý měla na škole problém vyvolat patrona. Pravda je taková, že já mám ten samý problém. Nevím si s tím rady, Hope. Tak mě napadá... Nemůžeš se mrknout tím svým darem na můj osud a říct mi, čím by to mohlo být?

Zarazila se. Proč se ptát na něco, na co odpověď sama zná? Nedokázala vyvolat patrona, protože nenašla dost silnou vzpomínku. Měla dokonce pocit, že žádnou takovou nemá. Po chvíli rozmýšlení se rozhodla otázku ponechat.

Bojím se, Hope. Je to poprvé, co mi i přes veškerou snahu něco nevychází...

Pozdravuj doma.

Heather.

Dopis složila a následně vložila do obálky, kterou nadepsala. Utáhla si culík, popadla do jedné ruky dopis a do druhé koště a už se řítila ven z věže a následně i ze školy. V Sovinci našla sovičku, která byla ochotná doručit její psaní. Jakmile se vznesla do vzduchu, rozběhla se Heather ven. U východu narazila do blondýnky, jež měla poněkud nevhodný oděv. Venku neustále poprchávalo. Jak se zdálo, Bridgit to bylo jedno. Místo trička na sobě měla kus bílé krajky podšitý stejnobarevnou látkou. Onen proužek sotva zakrýval poprsí. Blondýnka nezvolila ani džíny. Rozhodla se své dlouhé, štíhlé nožky předvést v džínové, otrhané sukni. Přes ramena měla přehozenou džínovou bundu. "Rande?" odhadovala její o rok starší kamarádka. Brit přikývla. "Trénink?" opáčila brunetka, jako kdyby to nebylo očividné.

V jedné ruce zrzka svírala koště

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

V jedné ruce zrzka svírala koště. Na sobě měla oblečení určené pro létání a na tváři odhodlaný výraz. V posledních dnech se jí absolutně nic nedařilo. Doufala, že hraní Famfrpálu bude výjimkou. Toužila po té volnosti, jež jí let nabízel. Na nadcházející zápas s Mrzimorem se prozatím snažila nemyslet. Bylo jí však jasné, že až se bude připravovat v šatně, bude nervózní. Ona své spoluhráče nikdy nepodceňovala. A to ani nyní, když za sebou měla už pět zápasu proti Mrzimoru. A ještě ke všemu všechny vítězné.

"Ať ti to vyjde." popřála blondýnce. Ta nad tím mávla rukou. "Eleanor mi o prázdninách řekla, že se za tím zbytečně horním. Že až přijde ten pravý, poznám to." Heather se kousla do jazyka. Při dívčiných slovech si vzpomněla na bývalého Zmijozelského studenta. Od chvíle, kdy od něj utekla, uplynuly téměř tři týdny. Říjen se pomalu chýlil ke konci. Čekal jí zápas s Mrzimorem, večeře Křiklanova klubu, večerní hlídka... Měla pocit, že jí z toho všeho vybuchne hlava. Přesto ale nedokázala ze svých myšlenek vymazat onoho pohledného čaroděje. Doufala, že když už nic jiného, tak let na koštěti to zvládne. Byla zklamaná.

Heather Potterová: V pozadíKde žijí příběhy. Začni objevovat