Heather Potterová: V pozadí

Kapitola 36: Celý svět

"Vypadáš, jako kdybys někam spěchala." nadhodila Brit, když šla Heather doprovodit k Havraspárské věži. "Možná?" odtušila zrzka. "Od chvíle, co přiletěl ten výr, máš mnohem lepší náladu." "Co přesně po mně chceš?" "Vědět, co budeš dělat, až se vrátím do Nebelvírské věže." odpověděla věčně blondýnka. "Vyplížím se pod neviditelným pláštěm po taťkovi z hradu tajnou chodbou, která končí v Medovém ráji. Mám totiž rande s bývalým Smrtijedem." Věděla, že by Blaise s jejími slovy nesouhlasil. Nikdo nepřestane být Smrtijedem. Vždycky bude toužit po právu čisté krve. Tohle probírali už několikrát. Byl otevřený diskuzi, ale vždy ji ukončil těmito slovy. Blondýnka se rozesmála. "To je ti podobné." "Tak to si piš." ušklíbla se Heather. "Jsi číslo, Heather. Ne vážně... Nebudeš jen zavřená v pokoji a fňukat nad tím, jaká je ta holka potvora?" Zrzka protočila očima. "Neboj se." pousmála se. "Půjdu se projít."

Nehodlala Brit přesvědčovat, že opravdu hodlá porušit školní řád a vyplížit se z hradu. Blondýnka však předchozího dne žádala pravdu, a tak jí ji Heather poskytla. Nepředpokládala, že by tomu Brit věřila. A právě proto se to odhodlala říct. Zároveň částečně ulevila svému svědomí. Nelhala jí. A to pro ni bylo důležité. Když se plížila hradem s plánkem v ruce, začínala přemýšlet nad tím, jak dobře znala Alexis. Měla pocit, že o ní věděla snad všechno. Od prvního ročníku jí se Skyler trpělivě pomáhaly překonat její odtažitost. Když si vzpomněla, jak společně ve druhém ročníku vykouřily učebnu lektvarů, zastesklo se jí po těch časech. Tehdy ještě věděla, kdo je pravý přítel a kdo si na něj hraje. Nyní si nebyla jistá nikým. Pokud ji mohl zradit někdo tak blízký jako Alexis, proč by měla věřit někomu jinému?

Když klepala na dveře, doufala, že bude majitel domku doma. Výr sice přinesl vzkaz, že by ji čaroděj rád viděl, ale nikde nebylo psáno, že má večer volno. Dlouhé vteřiny utíkaly. Vesnice se už dávno utápěla v černočerné tmě. Tak to nevyšlo. Pomyslela si dívka, načež se ke dveřím otočila zády. Právě v tu chvíli se otevřely. "Ell?" podivil se mladý čaroděj. Dívka mu pohlédla do očí. Znovu pocítila osten zrady ze strany kamarádky. Zatoužila po útěše. Proto přistoupila k Zabinimu, natáhla se na špičky a rukama jej objala kolem krku. "Tohle si nechám líbit." usmál se mladík. Brunetka neurčitě zamručela. Blaise ji chutnul pod stehny, aby ji zvedl do výšky. Heather mu odevzdaně omotala nohy kolem pasu a nechala se odnést do obývacího pokoje. "Tak fajn, klíšťátko." odhrnul jí ofinu z očí, když se posadil do křesla s ní na klíně. "Povídej."

A tak povídala. Vylíčila mu, co přesně se předchozího dne stalo. "Miluješ ho?" skočil jí Blaise do řeči. Heather si povzdychla. "Ne." bylo to poprvé, co to dokázala vyslovit nahlas. "Tady ale nejde o Dillona. Jde o Alexis. Nečekala jsem, že by něčeho takovýho byla schopná." postěžovala. Blaise chápavě přikývl. "Takže co budeš dělat teď? Podpálíš jí ve spánku vlasy? Nebo zničíš všechno oblečení?" Dívka zaskočeně zamrkala. "Taky se nabízí ponížení před ostatními, ale..." "U Merlina!" vyhrkla Heather. "Nic takového!" zavrtěla odmítavě hlavou. "Proč?" "Protože no..." "Protože?" pobízel ji. V očích se mu mihlo poznání. "Už se na ní nezlobíš?" "Bolí to." namítla zrzka. "Ale..." povzdychla si. "Pokud takhle bude doopravdy šťastná... Ne, nezlobím se na ní." "Jak dokážeš někomu tak rychle odpustit?" zeptal se fascinovaně. Heather pokrčila rameny. "Já nevím. Je to prostě... Mám ji ráda. Znám jí roky. Doma to nikdy neměla jednoduché. Nepoznala lásku a přitom si jí zaslouží." znovu pokrčila rameny. Čokoládové oči se vpíjely do tmavých, téměř až černých. "Musíš mít velké a čisté srdce." naklonil se k ní. Jednou rukou jí hladil v po zádech, zatímco druhou ji vzal za tvář. "A s takovým srdcem si zasloužíš celý svět." zašeptal těsně u jejích rtů, načež ji naléhavě polibíl.