Heather Potterová: V pozadí

Kapitola 54: Kdyby tě viděla máma!

Vztek. Právě ten pociťovali oba tmavovlasí muži, jež hledeni na drobné zrzavé děvče, které stále ještě leželo na zemi. Přes zlost a blesky, jež mu šlehaly z očí, natáhl James Potter ruku ke své dceři a jakmile ji přijala, vytáhl ji na nohy. Následně si stáhl plášť, který následně přehodil přes dívčina holá záda a paže. Zrzka se do něj vděčně zabalila. Byla by vděčná, kdyby oba muži sklonili své hůlky. Světlo ji téměř oslepovalo, oči jí od něj pálily. Netroufala si je o to však požádat. Nepotřebovala jim vidět do tváří aby věděla, že zuří.

Napětí se stupňovalo s každým okamžikem, který Heather promlčela. Jamesovi už docházela trpělivost. Sklopil hůlku k zemi, prohlížejíc si svou dceru, jež se stále ještě třásla. V očích se jí zračila hrůza. Nebylo divu. Nečekala je tu. Myslela si, že se to minimálně v nejbližší době nedozví a oni ji nachytali. Přišla si pitomá a naivní. "Měla jsme ti to říct." přiměla se po několika dalších minutách ticha promluvit. "Co jako?" zamračil se její otec. "Že jdeš na svatbu jako doprovod syn vražedkyně?" jeho hlas byl tvrdý, nesoucitný, nesmlouvavý. "Žsnmcdím..." "Nemumlej, Heather." požádal ji mírnějším tónem. Zrzka se zhluboka nadechla. Měla plné zuby schovávání se. Nemohla změnit to, co byla pravda. Hrdě se proto narovnala, pozvedla bradu. "Že s ním chodím."

Pochybovala, že svého otce někdy viděla tak rozzuřeného. "Kdyby tě viděla máma!" Zatímco James se vztekal a nadával, její starší bratr mlčel. Když upřela své čokoládové oči do zelených, jež alespoň částečně ozařovalo světlo z hůlky, našla v nich zklamání. Nepřekvapilo jí to, ale stále to bolelo. V hloubi duše věřila, že by to snad mohli pochopit. A právě proto byla nyní zklamaná. Oba muži se stále snažili pochytat takové, jako byl Blaise a jeho matka. Ty, jež se provinili, ale trestu unikli. Nezáleželo na tom, jestli to bylo za první či druhé války. Mohlo to být klidně po ní. Chtěli ze světa udělat bezpečnější místo pro ty, jež měli přijít po nich. Bez rozdílu. Nezáleželo na tom, jestli mělo jít o čaroděje nebo mudly. Chtěli ochránit všechny budoucí generace, aby si nemuseli projít tím, co zažili oni.

Myšlenka to byla nádherná, ale zlo se nedá jen tak snadno vymýtit. Tam, kde existuje dobro, bylo odjakživa i zlo. Světlo nemůže existovat bez temnoty, horko bez zimy a slunce bez měsíce. Stejně tak ani nemůže fungovat dobro bez zla. Čím by poté bylo? Je to jako s lidmi. Každý hledá svůj dokonalý protějšek a častokrát zjistí, ze se potýká se svým protikladem. A právě ten Heather nalezla v Blaisovi. Právě do něj se zamilovala.