Jeon Jung-Kook překonal vážnou nemoc. Má milující rodinu, finančně je zabezpečený... Jaký bude jeho život dál? Splní si konečně své sny? Pozná lásku? Co si asi pro něho osud nachystal?
TaeKook ff
18+
Za cover děkuji @Blackee118! ❤❤❤
Do Seongbuk-dong jsme přijeli za necelou hodinu a Kyung zaparkoval před Jinovým domem. Je opravdu velký a luxusní. Netuším, na co potřebuje tak velký prostor, když tam žije sám.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
On však říká, že by se v něčem menším cítil stísněně a navíc si prý jednou založí velkou rodinu. No uvidíme... Zatím je až moc ponořený do práce a nemá ani žádný vážný vztah. Je to však jen jeho věc a mně je to v podstatě ukradené. Ať si dělá, co chce.
Kyung vyskočil čile z auta, ale Se-Huna jsem musel budit, protože po cestě usnul. Bude potřebovat silné kafe, aby vůbec vnímal o čem Jin mluví a já jsem se těšil, že si dám kafe taky. Pokaždé se scházíme tady a kromě příjemného prostředí je bezva i to, že Jin vždycky nachystá nějaké občerstvení. Nemám však rád schůzky organizace! Mnohem raději bych totiž lidi léčil, pomáhal jim přežít, než je zbavoval života.
Nebyl bych tady, kdyby nebylo mé mámy... kdyby neumřela s mou pomocí. Málem mě to zničilo, ale nešlo to jinak. Prosila, trvala na tom... Dlouho jsem se potom nemohl vzpamatovat a nejhorší bylo, že jsem se neměl komu svěřit. Nikomu jsem nemohl nic říct! Jin však něco tušil a nakonec to ze mě vytáhl. Hned pak vyrukoval s organizací a s tím, že potřebuje někoho, jako jsem já a tak jsem nakonec, po delším přemlouvání kývl. Bál jsem se, že mě prozradí a že budu pro všechny jen sprostý vrah. Už vím, že by to neudělal, ale tenkrát jsem měl opravdu strach. Nechal jsem se tedy Jinem uvrtat k tomu, abych se stal členem, ale patronát se mi zatím naštěstí vyhnul. Doufám, že tomu tak bude i tentokrát.
Vešli jsme rovnou do obývacího pokoje, kde už čekal Jin a také Yoon-Gi, poslední člen naší organizace. „Tak můžeme začít!", řekl vážně Jin, když jsme se posadili a on před každého z nás položil hrnek s kávou a taky kopii snímku z CT. Napil jsem se své kávy a zadíval jsem se na snímek. Jestli pak mé znalosti jsou dost velké, abych stanovil diagnózu? Nebyl jsem si jistý tím, co tam vidím. Rozhlédl jsem se po ostatních. Kyung se zájmem studoval snímek a dokonce i Hunnie se probudil k životu.
Jen Gi se na snímek ani nepodíval a dál se válel po stole. Jasně, jako vždy. Je věčný ospalec a bručoun, ale mám ho docela rád. Pochází z Daegu tak jako já. Vím jen, že má staršího bratra. Víc o jeho rodině neví nikdo nic, protože o sobě nerad mluví. Vlastně celkově mluví dost málo, ale když otevře pusu, stojí to za to. Teď zřejmě počítá s tím, že Jin stejně bude o diagnóze našeho možného klienta mluvit sám. My bychom měli jen jeho diagnózu potvrdit, pokud by to bylo nutné. Znovu jsem se zadíval na kopii před sebou. Vypadá to na nějaký nádor...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
