Zabij mě něžně

132. Kapitola

Jung-Kook

Tiskl jsem se k miláčkovi a vydýchával tu explozi, kterou ve mně způsobil svým laskáním. Nepřestával jsem se chvět a před očima, přestože jsem je měl zavřené, poskakovaly mžitky. Tae mě hladil a pusinkoval do vlasů. Když jsem se alespoň trochu uklidnil, přitiskl své rty na ty mé a já je hned pootevřel, aby měl přístup do mých úst, čehož hned s povzdechem využil. Přivítal jsem jeho jazýček a pořád ještě s divoce tlukoucím srdcem jsem se nechal líbat, zatímco jsem dlaní přejížděl po jeho hrudníku. Líbali jsme se dlouho a divoce. Potom se na mě miláček s úsměvem podíval. 

„Tak co, králíčku?", zeptal se vzrušeně, protože on sám pořád měl dost velkou erekci. „Jak se ti to líbilo tentokrát?" „Bylo... bylo to...", vzdychl jsem, ještě pořád částečně vydýchávaje orgasmus. „Úžasné!" Snažil jsem se dýchat a nemyslet na to, že miláček musel spolykat mé sperma. Tohle jsem neměl v plánu, ale jemu to zřejmě nevadilo. „Tak to jsem rád!", usmál se spokojeně a znovu mě začal líbat. „Kookie?!", řekl maličko nejistě, když opět uvolnil mé rty. „Myslíš, že bys mi taky mohl nějak pomoct s mým problémem?" Chviličku mi trvalo, než mi došlo, co myslí. Mám mu vyhonit a nebo snad vykouřit? 

Jen jsem přikývl a má ruka nejistě zamířila k jeho penisu. Byl tak velký, ale zároveň... tak úžasný! Tae chytl mou dlaň a víc mi ji přitiskl ke své erekci. Obemkl jsem jeho penis prsty a začal pohybovat rukou směrem nahoru a dolů, zatímco on se znovu vrhl na mé rty. Líbal mě divoce a současně vzdychal, když jsem nějak automaticky začal pohybovat rukou rychleji. Líbilo se mi, jak miláček vzdychá a to mi dodalo kuráž, abych udělal něco, co jsem ani já sám od sebe nečekal. Uvolnil jsem stisk na jeho penisu a odtáhl se od jeho rtů. 

Ignoroval jsem potom Taeho udivený a maličko zklamaný pohled, protože netušil, co dělám. Ani já jsem to netušil a raději jsem o tom ani nepřemýšlel, nebo bych nejspíš utekl. Klekl jsem si a jeho přirození si vložil do úst. Miláček jen zalapal po dechu, ale to já taky, protože jeho velikost zaplnila celá má ústa. Měl jsem skoro problém dýchat. Chtěl jsem mu však udělat radost a slyšet jeho sténání. Doufal jsem, že to dokážu a že mu svými ústy způsobím takovou rozkoš jako on mně. 

Celý rudý jsem začal napodobovat Taeho chování, když mi kouřil a za chvíli na to už miláček opravdu slastně sténal a vzdychal. Taky tahal za mé vlasy, ale to mi nevadilo. Hrozně moc mě potěšilo, že tak reaguje na mé laskání. Vychutnával jsem si jeho chuť a texturu, přestože mě bolela ústa, jak usilovně jsem sál. Když už jsem si myslel, že to dýl nezvládnu, vyvrcholil do mých úst, protože mě nestihl včas varovat. To už jsem tak nadšený nebyl. Přesto jsem však všechno spolykal tak jako on. 

Během okamžiku jsem to však pustil z hlavy, když jsem uviděl tygříkův výraz. Shlížel na mě, oči mu zářily a ten úsměv... tak nádherný! Chtěl jsem, aby byl Tae-Hyungie šťastný a jeho úsměv byl opravdu moc šťastný! Zvedl mě na nohy a přitiskl se ke mně. Pořád ještě vydýchával své vyvrcholení a já se tetelil blahem, že jsem to dokázal. „Byl jsi úžasný, Jung-Kookie!", vydechl obdivně. Hlas se mu mírně chvěl a trhavě dýchal. Odtáhl se, jen aby mohl vidět do mých očí. Jeho tvářička nabrala růžový nádech a jeho oči se třpytily. 

„Vážně jsi ještě s nikým nic neměl?! Kde ses to tak skvěle naučil?", zeptal se rozechvěle. Hned na to si skousl spodní ret a vyčkávavě se zadíval do mých očí. V tu chvíli byl víc než jen božský! Dokonalejší než jen dokonalý, sexy a pomilováníhodný! „Já... nikoho jsem nikdy neměl... vážně!", culil jsem se, jako kdybych právě složil maturitu. „Nevím... šlo to nějak samo!" Začervenal jsem se rozpaky. „Jsi můj šikovný králíček!", pochválil mě láskyplně. „Děkuji! Bylo to naprosto neuvěřitelné! Nádherné! Jsi opravdu dokonalý, víš to? Moc tě miluju, Jung-Kookie, hrozně moc!" „Taky tě hrozně moc miluju, Tae-Hyungie!", řekl jsem upřímně. Srdce mi divoce tlouklo a já jsem byl taky moc šťastný. 

V tu chvíli bych pro něho udělal cokoli!