168. Kapitola

400 45 20
                                    

Jung-Kook

Umíral jsem slastí, zapřený o stěnu sprchového koutu. Kdybych mohl, zatnul bych nehty do hladké plochy, ale bohužel tento druh úlevy nebyl možný. Celý jsem se chvěl, vzdychal a sténal, zatím co Tae nepřestával pohybovat svýma prstama v mém zadku. „Krásně vzdycháš, miláčku!", řekl hlasem zastřeným vzrušením, až se mi znovu podlomila kolena. „Ještě tak dokonale zasténej! Ano... to je ono!", vydechl, když jsem ho poslechl. Nešlo to nesténat a nevzdychat, když mě svými prsty přiváděl k naprostému šílenství. „Jsi dokonalý, Jung-Kookie!", pokračoval pořád stejně smyslným hlasem. 

Zastavil ale přírazy a já jsem maličko nespokojeně vydechl. Překvapeně jsem pak sebou trhl, když prsty vysunul, klekl si, roztáhl dlaněmi mé půlky a vsunul svůj jazýček do mého nitra. Byl jsem však v takovém stavu, že jsem nedokázal dělat nic jiného, než držet a obšťastňovat jeho ouška svými steny, zatímco jeho jazýček zkoumal, ochutnával a dráždil mé nitro spolu s otvorem. Skoro jsem až vzlykal, jak šílené a přitom úžasné to bylo, když zasouval svůj jazýček co nejhlouběji a pak s ním zase pro změnu jen tak kmital, jako nějaký zlobivý ještěr. 

Přišlo mi to jako celá věčnost, po kterou jsem se snažil ustát na chvějících se nohách a neomdlít, než znovu vstal, chytl si mě za břicho a do mého zadku se vrátily jeho šikovné prsty. Skoro jsem zakřičel, když navázal tam, kde před tím skončil. Mé tělo jako by bylo v ohni. „Ano, králíčku... přesně tak!", chválil mě můj mučitel, nepřestávaje pohybovat prsty. „Nepřestávej vzdychat... bože... ano! Ještě zasténej!", přikazoval mi vzrušeně a já jsem dělal přesně tak, jak po mně chtěl. Sténal jsem, vzdychal a umíral. Byl jsem si jistý, že jsem už trhl rekord. 

„Udělej se pro mě, miláčku!", požádal mě rozechvěle tygřík, sotva dýchaje vzrušením. Ach... jak rád bych mu vyhověl. Pohyby jeho prstů a přesné přírazy do tajemného místečka v mém nitru byly totiž jako slastné mučení a už se to vážně nedalo vydržet! Když potom přesunul svou ruku z břicha na mé přirození a začal jí pohybovat ve stejném rytmu, kterým „týral" můj zadek, opravdu jsem to nevydržel a s posledním hlasitým zasténáním vyvrcholil do jeho dlaně. 

Byla to už zase šílená smršť pocitů. Jako bych padal... od nesnesitelné rozkoše podobající se silné křeči, kdy jsem viděl nejen hvězdy, ale také ohňostroj přímo v mé hlavě, po úlevu podobající se slastným mdlobám. To už jsem opravdu neustál a zhroutil se do miláčkovy náruče. Sotva jsem popadal dech, se srdcem tlukoucím až v hlavě a Tae si mě k sobě tiskl jednou rukou, zatím co tou druhou konejšivě hladil mé břicho a hrudník. Chvěl jsem se a snažil se dýchat, stále se zavřenýma očima, zatím co mě miláček hladil a taky líbal na krku tak dlouho, dokud jsem se alespoň trochu nevzpamatoval.

Potom si mě otočil čelem k sobě, přitáhl si mě za zátylek a začal něžně líbat mé rty. Já jsem rozechvěle spolupracoval, pořád ještě v zajetí pocitů nejen z již odeznělého orgasmu, s rukama kolem jeho pasu. „Promiň, králíčku.", zašeptal Tae do mých rtů. „Vím, že jsi to nechtěl... omlouvám se. Jenže když tě vidím nahého... ten tvůj zadeček..." Umlčel jsem ho svými rty. „Bylo to úžasné!", vydechl jsem po chvíli vzájemného hraní si s našimi jazyky a rty. Odtáhl jsem se a zadíval se do jeho jiskřících očí. „Ne...nemusíš se omlouvat!" 

„Takže se ti to líbilo?", ujišťoval se, ale bylo poznat, že je to pouze řečnická otázka. Jen úplný ignorant by nepoznal, jak moc se mi to líbilo, proto jsem se ani nenamáhal mu na to odpovědět. Namísto toho jsem zabloudil rukou k jeho ztopořenému přirození a Taemu se rozšířily oči. Nejistě jsem se usmál, když jsem přejel prsty po celé jeho délce, s pohledem upřeným do jeho krásné tváře. Miláček sladce zavzdychal a zavřel oči. To už jsem si klekal, abych si ho mohl vzít do úst. 

„Zůstaň stát!", vydechl tygřík. Sotva jsem se stihl dotknout rty jeho žaludu a už jsem stál opět na nohách, protože mě současně se svou žádostí vyzvedl nahoru. Chtěl jsem se zeptat co se děje, jenže mě začal vášnivě líbat, takže jsem jen udiveně vydechl do jeho rtů a propletl prsty za jeho krkem. Jenže tygřík vzal mou pravou ruku a přiložil ji zpět na svůj penis. Aniž bych rozpojil naše rty, sevřel jsem poslušně jeho erekci do své dlaně a začal rukou pohybovat. Teď jsem chtěl být hodný kluk! Chtěl jsem, aby měl Tae-Hyungie stejně úžasný orgasmus tak jako já, přestože jsem si nebyl až tak jistý, že se mi to podaří. 

Miláček však úžasně vzdychal do mých rtů, zatím co jsme si nepřestávali hrát se svými jazyky a já jsem pumpoval jako o život tak dlouho, dokud se zasténáním nevyvrcholil do mé dlaně. Celý se chvěl a zprudka dýchal, když jsem si ho něžně přivinul do své náruče, aby mohl vydýchat svůj orgasmus. Také já jsem se chvěl pod náporem všech těch pocitů a citů k němu. Tae je prostě úžasná, nádherná, sexy a milovaná bytost! V tuhle chvíli mi však přišel víc jako koťátko než tygřík, když přitisklý k mému tělu, rozdýchával svůj prožitek. Schoulený v mé náruči byl až bolestně rozkošný. 

„Miluju tě, Tae-Hyungie!", zašeptal jsem láskyplně do jeho ouška. „Taky tě miluju, Jung-Kookie!", odpověděl chvějícím se hlasem. Odtáhl se, aby mohl pohladit mou tvář. Zadíval se potom do mých očí a já jsem se málem utopil v jeho kouzelném pohledu. Tygřík se vrátil. „Tak se půjdeme najíst, ne?", usmál se klidně, jako kdyby se mě před chvílí nepokusil zabít. „Mám už hrozný hlad!", přiznal jsem trochu rozpačitě, hned po tom, co jsem souhlasně pokýval hlavou. Umyli jsme se, ale když jsem chtěl vyjít ze sprchového koutu, abych se mohl osušit, chytl mě miláček za boky. 

„Počkej chviličku!", poprosil mě. Pak, když jsem zůstal bez hnutí stát, klekl si za mě a přitiskl své rty na mou pravou půlku. „Bez polibku na tvé tetování tě přece nemůžu nechat odejít!", vysvětlil, když jsem se na něho vykuleně podíval. Musel jsem se nad tím pousmát, ale nechal jsem ho, i když hned na to zahrnul polibky celý můj zadek. Místu kde se skvělo vytetované srdce, však věnoval obzvláštní péči. „Tak už běž!", plácl mě nakonec, jak jinak než přes pravou půlku. Štiplo to a já jsem dramaticky vypískl, zatím co se miláček rošťácky zasmál. Byl to však moc krásný smích naplněný štěstím a já jsem v tu chvíli zapomněl na rozpaky. 

I mě zaplavila vlna štěstí.

Zabij mě něžněKde žijí příběhy. Začni objevovat