Zabij mě něžně

122. Kapitola

Tae-Hyung

Byla mi hrozná zima. Nedokázal jsem už čekat, až miláček vyjde ven z koupelny. Když jsem se však tiskl svým přirozením na Kookieho úžasný zadek, naprosto mě to vzrušilo, přestože jsem do sprchy vlezl jen s obyčejnou touhou se zahřát. Původně jsem chtěl odejít, ale ke své smůle mě nenechal. Naprosto jsem se pak přestal ovládat, když jsem zjistil, že je stejně vzrušený jako já. Nedokázal jsem odolat a musel si sáhnout na jeho dokonalou erekci. Nemohl jsem tomu uvěřit. Můj nevinný králíček ztvrdl z mé blízkosti? Ochmatával jsem ho a hladil. Zuby nehty jsem se však držel, abych ho nepřirazil ke stěně sprchového koutu a nevnikl do něho jako nějaký násilník.

Snažil jsem se posbírat střípky rozumu a sebeovládání zatím co jsem líbal jeho šíji. Jenže Kookie rozkošně vzdychal. Mé vzrušení rostlo a já to málem udělal. Chybělo opravdu málo, abych se přestal úplně ovládat a to sladké stvoření ošukal tvrdě zezadu. V poslední chvíli jsem si ho otočil čelem k sobě, přimáčkl ho na stěnu a začal líbat jeho sladké rty a ústa. Kookie se chvěl, ale sladce spolupracoval. Pomalu ale jistě jsem si však začínal uvědomovat, že jsem to přehnal a taky, co se málem stalo. Bylo mi to hrozně líto. 

Kookiemu tekly slzy, ale naštěstí se na mě nezlobil. Bože, jak já ho miluju. Tohle už nesmím nikdy dopustit! Jenže pořád tady bylo jeho vzrušení. To mé jsem prozatím neřešil. Teď mi šlo jen o něho! Byl rozkošný a strašně vzrušující, když si nechal honit své přirození, přestože svůj souhlas nedal najevo nějak nadšeně. Vzdychal a já jsem myslel, že umřu touhou. Kdyby to byl Dong-Han, už bych si ho vyzvedl za zadek a přirážel bych do něho divoce a zběsile, tak že by zapomněl, jak se jmenuje. Pořád jsem si musel připomínat, že tohle je Jung-Kookie, můj miláček a že s ním takhle zacházet nesmím! Alespoň zatím ne... Na něho musím jít něžně a pomalu. 

Ve skrytu duše jsem však doufal, že se někdy králíček odváže a že s ním budu moct dělat všechny ty vzrušující věci. Kdyby však ne... tak ne... miluju ho natolik, že jsem ochotný dělat všechno podle něho, i když tohle se mi dost vymklo. Chtěl jsem aby měl orgasmus a když vyvrcholil, sténal tak božsky, že jsem měl pocit, že se z toho udělám. Bohužel se tak ale nestalo. Miláček se ke mně tiskl, chvěl se a vydýchával orgasmus. Téměř jsem slyšel jeho divoce tlukoucí srdce. 

Znovu jsem odolával touze ojet ho, ale naštěstí jsem se ovládl. Jen jsem konejšivě hladil jeho záda a zadeček, který má krásně hebký a jemný... prostě dokonalý. Pusínkoval jsem jeho vlasy, vyznával mu lásku a snažil se vydýchat vlastní vzrušení. „Opravdu, jsi úžasný, nádherný a hrozně moc sexy, když tak krásně vzdycháš a sténáš. Nejraději bych si tě vzal hned, ale... pro dnešek to opravdu stačí... Opravdu tě moc miluju, Jung-Kookie!", řekl jsem s tlukoucím srdcem. To sebeovládání mi dávalo pěkně zabrat. „Taky tě miluju, Tae-Hyungie!", vydechl, aniž by se na mě podíval. 

„Jung-Kookie, jsi v pořádku?", zeptal jsem se chvějícím se hlasem. „Jak je ti, lásko?" „Já ne... nevím...", špitl, neustále přitisklý k mému krku. Když jsem pozvedl jeho tvář, zadíval jsem se do jeho rozšířených očí a setřel slzy, které už zase tekly po jeho sladkých lících. „Líbilo se ti to alespoň trochu?", staral jsem se a on rozechvěle přikývl. Dýchal trhavě a rychle. „Líbilo, miláčku!", řekl potichu a jeho líčka se znovu zabarvila do ruda, jako kdyby se za to styděl. „By... bylo to ne... neuvěřitelné!", přiznal rozpačitě a já jsem se pousmál. „Stejně mě to moc mrzí!", řekl jsem upřímně. „Vážně... to je dob... dobré!", vyhrkl a já jsem s úlevou vydechl. „Vážně víš, že tě miluju?", ujišťoval jsem se nervózně a on přikývl. „Vím!"

Dlouze, s láskou a něhou jsem pak líbal jeho ústa a on můj polibek se stejnou něhou opětoval. Jen nerad jsem se odtáhl. Popostrčil jsem ho potom zpět pod tekoucí vodu a umyl naše břicha, zatím co se miláček nepřestával červenat. „Běž už do postele!", řekl jsem pak naléhavě, protože jsem myslel, že se zblázním. Má erekce moc bolela. „A co ty?", zeptal se nejistě. 

„Prostě běž!", vydechl jsem. Plácl jsem ho ještě přes zadeček, abych ho popohnal. Kookie vypískl a už se chystal opravdu odejít, ale když se otočil, zahlédl jsem srdce na jeho pravé půlce a v mém rozkroku hodně bolestivě zacukalo. „Počkej!", vyhrkl jsem a on se zarazil. Zůstal stát. „Co... co se děje?" Neodpověděl jsem. Namísto toho jsem si klekl k jeho zadečku a přitiskl své rty na jeho tetování. „Co...co to zase dě... děláš?", vydechl miláček, ale to už jsem jeho kérku stiskl ve svých zubech. Vážně umím kousat jako nějaký tygřík! „Aaaach...", vyletělo z jeho krásných rtů a Kookie sebou trhl. Pevně jsem si ho však chytl a znovu políbil jeho půlku.

Tak dlouho jsem po tom toužil. Vlastně od chvíle, kdy jsem to srdce na jeho zadečku viděl poprvé. „Krásné tetování, králíčku!", řekl jsem vzrušeně. Vstal jsem a zmateného miláčka znovu plácl po půlce, kde měl ten roztomilý skvost. Překvapeně se na mě otočil, ale pak už popadl ručník a u tekl z koupelny. Chvíli jsem se za ním díval. Pak jsem však s povzdechem vzal svůj problém do dlaně a rychlými pohyby si pomohl k orgasmu. Netrvalo to naštěstí dlouho. Snažil jsem se nesténat, když mé tělo zaplavila vlna slasti. Taková úleva! Nemohlo se to však vyrovnat prožitku, který bych měl, kdyby mě k vyvrcholení přivedl Jung-Kookie, tím jsem si byl naprosto jistý. Ale co naplat? 

Původně jsem se snažil držet si odstup, ale Kookie si ukradl mé srdce. Začal jsem ho milovat! Co se se mnou stalo, že se nedokážu ovládat? Málem jsem svému miláčkovi ublížil! Cítil jsem opravdu velkou vinu. Naštěstí to miláček vzal dobře. Naštěstí mě nevykopl z bytu, nerozešel se se mnou. Snažil jsem se zhluboka dýchat a uklidnit se, zatím co na mou hlavu dopadal proud vody. Když se tak po nějaké chvíli částečně stalo, umyl jsem své tělo i vlasy. Pořád ještě dost rozechvělý a s výčitkami svědomí jsem vyšel z koupelny. Chtěl jsem vědět, co miláček dělá.

Srdce se mi sevřelo něhou, když jsem ho našel v posteli. Pořád byl nahý a tiskl k sobě svou plyšovou lišku. Spinkal a pravidelně oddechoval. Byl tak rozkošný! Opatrně jsem ho oblékl do pyžama, aby mu nebyla zima. Snažil jsem se, aby se nevzbudil, ale naštěstí spal dost tvrdě. Přikryl jsem ho potom peřinou a políbil jeho rty. Taky jsem se oblékl do pyžama. Po chvíli váhání jsem si vlezl do postele za Kookiem a přitiskl se k jeho zádům. 

„Miluju tě!", zašeptal jsem do miláčkova ouška, přestože mě nemohl slyšet. Vlepil jsem pusínku na jeho líčko a pak jsem už zabořil nos do jeho hebké a voňavé šíje. Majetnicky jsem pak položil ruku na jeho sexy bříško, aby ta plyšová liška věděla, že teď už je miláček jen můj! Zavřel jsem oči a myslel na naše rande i na to, co se stalo v koupelně. Nezvládl jsem to, ale i tak to bylo krásné! 

Usnul jsem pak s myšlenkou na Jung-Kookieho a na naši lásku.