Valka o svět [Countryhumans]

kapitola 7.

Pohled 🇪🇪:

Byl to Německo. Byla jsem zaražená. Lehce se usmál. Ten jeho úsměv, úplně mě okouzlil. Byl tak pěkný. Ty jeho rty. O bože. Znovu mě políbil. Nevím proč, ale opětovala jsem mu ho. Rozvázal mi ruce. Neudržela jsem se a objala ho kolem krku a užívala jsem si jeho polibky. Lehce se ode mě odtrhl.
Německo🇩🇪: ,,Jsi nádherná... Chtěla bys být mojí milenkou?~"
Řekl tím nejlíbeznějším hlasem a já se mu doslova visela na rtech. Nezmohla jsem se ani na jediné slůvko. Jen jsem opět přitiskla své rty k jeho rtům. Chytil mě rukama za boky a jednou rukou sklouzl na můj zadek. Vůbec mi to nevadilo. Přestal mě líbat na rty a přesunul se na krk. Bylo to tak moc příjemné. Nemohla jsem nic udělat. Byla jsem na něm závislá. Pocítila jsem slabou bolest. Kousnul mě do krku a já slastně vzdychla. Užívala jsem si to. Strčil své ruce pod mé kalhoty. Vysadil mě na stůl a začal mi rozepínat moji uniformu. Nijak jsem se tomu nebránila, spíš jsem mu pomáhala. Pod uniformou jsem měla ještě bílé tílko. Strčil mi ruku pod to tílko a lehce mě škárlil. Hlasitě jsem vzdychala. Byla to slast. Pronikl svým jazykem do mých úst a začal mi je prohledávat.  Začal mi rozepínat kalhoty. Když mi je rozepnul, stáhnul mi je a začal mě rukou škárlit mezi nohama. Uvědomila jsem si, že je mi teprve 13... Bylo mi to jedno... Užívala jsem si jeho dotyky. Najednou se ode mě odsunul. A zašeptal mi do ucha.
🇩🇪: ,,Chvilku si budeš muset ještě počkat... Milady~"
Byla jsem zklamaná.
🇪🇪: ,,Proč..."
🇩🇪: ,,Protože se mi chce tě nepínat~"
Ďábelsky se usmál. Zrudla jsem. Seskočila jsem ze stolu a chtěla si obléct své kalhoty a zapnout uniformu, ale přerušil mě.
🇩🇪: ,,Budeš nosit naší uniformu... Miláčku~"
Odešel ke skříni a vytáhl z ní uniformu... Německou uniformu.