kapitola 21. [mezičást 2.1]

167 13 2
                                    

Pohled 🇩🇪:

Seděl jsem v křesle ve své kanceláři a popíjel krev jednoho velitele, který se vzbouřil. Když v tom někdo zaklepal na moje dveře a vstoupil.
Vědec: ,,Pane... Experiment uspěl..."
🇩🇪: ,,Jdu se podívat..."
Zvednul jsem se a šel jsem za vědcem. Zavedl mě do jedné laboratoře. Přišel k jedné kabiňce a otevřel ji a ustoupil. Z ní vyšla osoba...

 Z ní vyšla osoba

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

V

ědec: ,,Pane... Je mi ctí vám představit... Delilah [:Delajla:]... Je to geneticky upravená členka jednotek SS a..."
Zbytek jsem neposlouchal. Viděl jsem jen její postavu. Vzrušovala mě.
Vědec: ,,...znehybnit tank a vypálit..."
🇩🇪: ,,Dobrá práce profesore, ale teď mě s ní nechte o samotě..."
Profesor odešel. Podíval jsem se na stráž.
🇩🇪: ,,Všichni..."
Vojáci odešli. Začal jsem si Delilah prohlížet že všech stran. Hlavně zezadu. Ten její zadeček toužil po mém doteku.
🇩🇪: ,,Co umíš?~"
Delilah: ,,Profesor vám to říkal."
🇩🇪: ,,A umíš mě potěšit?~"
Delilah: ,,Nevím, jak to myslíte."
Prošel jsem k ní zezadu a rukama jsem ji chytil prsa. Její reakce byla překvapivé rychlá. Chytila mi dlaně a začala mi je neskutečně velkou silou mačkat. Vytrhl jsem svoje ruce z jejího sevření a silně jsem ji za to placl po zadku. Nadzvukovou rychlostí se otočila a vrazila mi pěstí do břicha.
Delilah: ,,Nejsem sexuální hračka, pane, ale voják."
🇩🇪: ,,Však jednou tě zlomím..."
Delilah: ,,I tak by vám to bylo j ničemu."
🇩🇪: ,,Proč myslíš?*
Delilah: ,,Mám zašité pohlavní orgány, nelze je použít."
🇩🇪: ,,Vše se dá, když se chce..."
Odešel jsem z laboratoře a podíval jsem se na profesora.
🇩🇪: ,,Zkroťte ji, nebo ji zabiju..."
Pak jsem odešel do své kanceláře a dopil jsem krev.

Valka o svět [Countryhumans]Kde žijí příběhy. Začni objevovat