Valka o svět [Countryhumans]

kapitola 9.

Pohled 🇷🇺:

Voják mě vzbudil a dál mi jídlo. Když jsem se najedl, tak si se mnou začala povídat holka, která byla v protější cele. Představila se mi jako Dia. Ze začátku jsem ji nevěřil, ale pak mě začalo zajímat to, co mi říkala. A překvapilo mě to, že Estonsko žije. Byl jsem strašně moc rád. V top přišli ti dva... Východní a západní Německo.
Z🇩🇪: ,,Pojď blíž."
Usmál jsem se.
🇷🇺: ,,Jak mě donutíš?"
Z🇩🇪: ,,Estonsko přijde o život."
🇷🇺: ,,Svině."
Přisunul jsem se k mřížím. Pohladila mě po tváři a usmála se.
Z🇩🇪: ,,Dnes večer... Se mnou... V mém pokoji... V mé posteli..."
Zašeptala mi do ucha.
Z🇩🇪: ,,Jinak bude tvá sestřička... Však ty víš..."
V🇩🇪: ,,Hele ségra. Tady taky někdo je. Otočili se na Diu. Zavolali si jednoho vojáka, který jim dal klíče od cely. Otevřely celu a hráli si s Diou. Po chvilce zavřeli celu a západní Německo odešla. Východní Německo přišel k mé celi a hodil mi chleba.
V🇩🇪: ,,Vychutnej si ho."
Řekl mírným, až přívětivým hlasem, usmál se a odešel. Roztrhnul jsem ten chleba s jednu polovinu jsem hodil Die. Ta ho bez problému chytila.
Dia: ,,Ďakujem."
🇷🇺: ,,Za nic."
Vzal jsem svou půlku a pustil se do ní... Dokud jsem si málem o něco nevylomil zub. Byl to kov. Vytáhl jsem ho... Byl to pilník... Pilník na kov. Byl upravený tak, že měl ostrou špičkou. Bude se hodit. Schoval jsem ho a dál jedl chleba. Když jsem ho dojedl, zalezl jsem si zpět do rohu a znovu usnul.