Valka o svět [Countryhumans]

kapitola 4. [mezičast 3.]

Pohled Third Reich:

Seděl jsem ve své kanceláři a sepisoval formuláře. Někdo zaklepal na dveře.
Third Reich: ,,Dále."
Dveře se otevřely a dovnitř vstoupila moje dcera Japonsko. Postavil jsem se a otočil se na ni.
T-R: ,,Ahoj dcerko..."
Objal jsem ji a dal jí pusu na čelo. Objetí mi opětovala.
T-R: ,,... Co potřebuješ?"
🇯🇵: ,,Ahoj tati... S bratrem není něco v pořádku..."
S těmito slovy mi podala fotku. Byl na ni můj nejstarší syn. V ruce měl nůž a řezal uklízečku a slízával si ze svých prstů její krev a v obličeji měl šílený výraz. To nikdy nedělal. Musím ho zastavit.
T-R: ,,Chápu... Jdu pro tvou matku, tohle musíme řešit..."
Postavil jsem se a šel do kanceláře své ženy Japonskeho císařství. Vše jsem ji vysvětlil. Šli jsme spolu do kanceláře našeho syna. Zaklepal jsem na dveře.
???: ,,Anó?"
Vstoupili jsme náš syn stal zady k nám a v ruce držel skleničku s rudým neprůhledným obsahem.
???: ,,Očekával jsem vás... Tak co mi chcete udělat?"
Japonské císařství: ,,Synku... Je to dobře?"
Napil se.
???: ,,Nikdy jsem se necítil lépe..."
T-R: ,,Tak dost... Proč to děláš?"
???: ,,Protože můžu... A chci~"
T-R: ,,Synu, pojď s námi..."
???: ,,Ne."
J-C: ,,To nebyla otázka..."
???: ,,Ne."
T-R: ,,Proč?"
???: ,,Protože do hrobu nejdu..."
Zasteskal. Dveře se otevřely a dovnitř vbehlo dvacet SSáků. Stouplo si do kruhu okolo nás a zamířili na nás svými samopaly.
T-R: ,,Co to děláte? Za tohle půjdete před vojenský soud."
Ani jeden z nich se nepohnul.
???: ,,Nejsou pod tvým velením, ale pod mým..."
Začal se šíleně smát. Pak zvedl pistoli(08 Parabellum) a vystřelil. Střela nebyla mířená na mě... Ale na mou ženu... Ta se bez náznaku života zhroutila na zem.
T-R: ,,NÉ... JAK JSI MOHL?!"
???: ,,Takhle..."
Lusknul prsty. Vojáci začali střílet. Spadl jsem na zem vedle mé ženy. Život mě opouštěl. Z posledních sil jsem pronesl...
T-R: ,,Proklínám... Tě..."
A s těmi slovy jsem vydechl naposled.