Valka o svět [Countryhumans]

kapitola 15. [mezičást 2.]

Pohled 🇷🇺:

Už jsem se zotavil ze svých zranění... Skoro... Nebylo příjemné být na území někoho, koho nemáte moc v lásce... Nebo-li v USA. U pasu jsem měl připoutané pouzdro s pistolí (TT-33) a na sobě jsem měl americkou generálskou uniformu, u které jsem všechny americké výšivky, odznáčky a tak dále, nahradil ruskýma. Čínské jednotky si mě zvolili za velitele. Nebyl jsem proti. Naštěstí mezi čínskými jednotkami byly i ruští vojáci. Bylo jich asi tak stovka, ale to nevadí. Kazachstán se ze svých zranění taky zotavil, ale už nebude mít ruku. Ukrajina dostala protézu a učí se s ní chodit, ale pro jistotu stále používá berli. Bělorusko se zamilovala do Česka a Česko do ní. Nic proti tomu nemám. Ať jsou šťastní v těchto době. S Estonskem je to ale těžší. Svěřila se mi, že je těhotná a čeká dítě s naším nepřítelem... S Německem... Rusové a Číňané to berou tak, že za to nemohla a jen si tím chránila život. Mě se ale svěřila, že to chtěla ale pozdě si uvědomila, že je to její nepřítel. Američané ji kvůli tomu pomlouvají, vysmívají a mlátí.
???: ,,Kur*o..."
???: ,,Dě*ko... "
???: ,,Špíno sovietská..."
???: ,,Šu*at s nepřítelem, že se nestydíš..."
???: ,, Prosím... Nght-... Ne... Au..."
Ten hlas mi byl povědomý. Rozeběhl jsem se tím směrem. Vběhl jsem do jedné uličky a zastavil se. Byly tam čtyři a vojáci a do něčeho, nebo spíš někoho kopali. Byla to... Estonsko.
🇷🇺: ,,Hej! Vy!"
Otočili se na mě.
🇷🇺: ,,Nechte moji sestru být!"
Voják V1: ,,A hele... Bratříček tý kur*y..."
V2: ,,Bude ti vadit, když přijde o toho bastarda?"
🇷🇺: ,,Vypadněte!"
V3: ,,Ne!"
Přišel jsem k nim a prvního silou udeřit do hlavy. Ten se bezvládně zhroutil k zemi. Druhý se na mě vrhnul. Kopnul jsem ho do břicha. Předklonil se. Chytil jsem ho za košili a silou ho narval do zdi. Hlavou narazil do zdi a to že měl helmu mu nepomohlo. V bezvědomí se zhroutil na zem. Další se na mě vrhnul a chtěl mě udeřit. Uhnul jsem se mu a zespodu ho udeřil do brady. Taky se zhroutil. Poslední chtěl proběhnout kolem mě. Dal jsem mu ránu do spánku. Opět spadl na zem. Přišel jsem k Estonsku a vzal ji do náruče.
🇷🇺: ,,Jak ti je?"
🇪🇪: ,,B-bolest..."
🇷🇺: ,,Chvilku vydrž."
Otočil jsem se a odnesl jsem ji do nemocnice.