Valka o svět [Countryhumans]

kapitola 12. [mezičást 3.]

Pohled 🇧🇾:

Stála jsem na přídi lodě a pozorovala jsem oceán před sebou. Byla jsem na nákladní lodi kterou doprovázely dvě lehké válečné lodě. Celkem rychle jsem se zotavila z toho, co se mi stalo... Teda až na pravou nohu a levé oko. Hůř na něj vidím a na nohu kulhám. Sice nepotřebuju hůl o kterou bych se opírala, ale loď není jako pevná zem a různě se naklání. Podle mých informací Kazachstán a Ukrajina dorazili do Ameriky téměř bez problémů. Najednou vojenské lodě ožili a věže s hlavními i vedlejšími zbraněmi zamířili někam do vzduchu. Podívala jsem se tím směrem. Na obloze byly dva body, které se k nám blížili. Když se k nám přiblížili, bylo poznat, že to jsou letadla. Ruské a britské letadlo. Vojenské lodě se opět "zklidnily". Letadla začala okolo nás kroužit a dělali různé trýčky. Vypadalo to, jako by spolu tančili. Byl na ně nádherný pohled. To ruské letadlo vypadalo jako "žena", která se snaží zkrotiť britské letadlo, které se "chovalo" jako neúnavný "muž". Nemohla jsem se na ně vynadívat. Všichni jsme je pozorovali a hltali očima jejích každičký pohyb. Po asi pěti minutách přestali "blbnout" a to ruské letadlo letělo pryč. To britské se otočilo vzhůru nohama a proletělo mi těsně nad hlavou. Pilot který v něm seděl byl hezký. Připadalo mi, jako by se všechno okolo mě zpomalilo. Pilot se na mě usmál. Zčervenala jsem a úsměv mu opětovala. Pak se otočil a následoval to ruské letadlo. Opět zavládl klid. Pak začal jeden námořník tleskat. Pak se k němu připojil druhý, třetí a pak tleskali všichni.
Kapitán: ,,Tak to by stačilo, představení skončilo, tak zpátky do práce."
Zvolal asi po půl minutě kapitán a všichni se vrátili zpět na své pozice. A já dal myslela na toho pilota. Nemohla jsem ho dostat z hlavy... Asi jsem se zamilovala.