Valka o svět [Countryhumans]

kapitola 19. [mezičást 1.]

Pohled Alice:

Byla půlnoc a já nemohla spát. Natáhla jsem ručku a vzlala jsem z nočního stolku pilulku na spaní. Dala jsem si jí do pusy a polknula jsem ji. Po chvilce jsem usnula. Zdál se mi zvláštní sen... Byla tam moje matka, já a... Můj otec... Neviděla jsem mu do obličeje. Matka šla vpravo, otec vlevo a oba mě drželi za ruce a procházeli jsme se po louce. Tráva byla krásně zelená a všude poletovaly barevní motýlci. Vše bylo nádherné. Pak se ale obloha zatáhla mraky. Motýlci zmizeli. Tráva začala usychat a uvadat. Podívala jsem se na matku a pak znova před sebe... Už to nebyla louka... Bylo to pole... Všude na poli byly prázdné nábojnice, louže krve, kusy těl, zbraně zničené tanky... Tohle bylo bitevní pole... Nebylo slyšet nic... Podívala jsem se na matku. Pravou ruku měla ovázanou a měla jí zavěšenou na šátku, který měla ovázaný kolem krku. Okolo hlavy a přes levé oko měla zakrvácený obvaz. Z pod toho obvazu ji stekla krvavá kapka smíchaná s slzou přes tvář a kápla ji na uniformu. Podívala jsem se na otce... Byl vyšší a vypadal hrozivěji. Chtěl jít dál, ale matka nechtěla. Drželi mě a přetahovali se o mě. Bolelo to. Nakonec mě otec pustil a matka si mě přitiskla k sobě. Pak se ozval hlasitý tupý hvizd. Podívala jsem se nad sebe. Přímo na nás se řítila puma. Dopadla přímo přede mě a vybuchla. Otevřela jsem oči. Bylo už ráno. Sednula jsem si na kraj postele a přemýšlela jsem. Kdo byl můj otec? Ucítila jsem vůni snídaně. Slanina a volskými oky. Obléknula jsem a šla do kuchyně. Matka stála u plotny a snažila slaninu.
🇧🇾: ,,Ahoj Alice. Pěkně si vyrostla.😊"
Hmm... To je pěkný...
Alice: ,,Dobré ráno..."
🇪🇪: ,,Jeeee... Dobré ránko broučku..."
Alice: ,,Námi?"
🇪🇪: ,,Ano broučku?"
Alice: ,,Kdo byl můj otec?"
🇪🇪: ,,No..."
Nabrala mi snídani, položila jí přede mě a sednula si k stolu.
🇪🇪: ,,Alice... To... Je těžké..."
🇧🇾: ,,Mám to říct já?"
🇪🇪: ,,Ne díky..."
🇧🇾: ,,Dobře."
🇪🇪: ,,Alice... Tvůj otec je... Německo..."
Alice: ,,Opravdu?"
🇪🇪: ,,Opravdu... Promiň..."
Alice: ,,Hmmm..."
Vzala jsem si snídani a odešla jsem do svého pokoje.