64. Chci ti pomoct*

239 17 3
                                    

64.

Chci ti pomoct

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Chci ti pomoct

--------------------

Clint ucítil, jak s ním někdo třese. Jeho oči byly těžké ale vší silou se je pokoušel otevřít. "No tak." Doneslo se až k jeho uším, přes nesnesitelný pískot. Nebylo to nic nezvyklého po výbuchu. Vždy mu zalehly uši a hučelo mu v nich. Nesnášel to. Někdy to trvalo i hodiny, než to úplně odeznělo.

Zamrkal víčky, aby je pořádně rozhýbal a mohl je otevřít. Nad sebou spatřil ji. Špinavou od sazí a krve. Šrapnely které lítaly kolem jí způsobily malé oděrky, které krvácely. Její výraz vypadal zoufale, snažila se ho probrat. V rukou svírala jeho tričko a třásla s jím.

Když konečně otevřel oči, byla na ní vidět menší úleva. Pustila ho, svalila se na zadek vedle něj a těžce oddechovala. Vzduch byl těžký, plný kouře a spáleniny. Dráždil člověka ke kašli. "Musíme odtud vypadnout." Pronesla a rozhlížela se kolem sebe. Schodiště jim zmizelo před očima. Museli najít jinou cestu. "Měl si vypadnout, když byl čas." Zdálo se jako by mu to vyčítala.

"Co se stalo?" Zmateně se zeptal, protože vypadala mnohem informovaněji než on. Snažil se zvednou do sedu. Kolem nich byla dokonalá pohroma. Spáleniště a velká díra ve zdi.

"Našli mě stejně tak lehce jako ty. Ale měli něco účinnějšího. Balistickou střelu." Pohlédla na něj a dodala nakonec.

"Neříkala si, že je masochista?" Nechápavě se na ni zamračil. "Tohle se mi zdá jako rychlá smrt." Zkonstatoval, když nad tím zapřemýšlel. Ale na druhou stranu byli naživu.

"Pokud to ovšem nebyl jeho plán." Podívala se na něj s lehce vystrašeným výrazem. Začala se zvedat za pomoci trosek zdi vedle sebe. Bolestně se chytila za břicho. Nejspíš to nebylo jen pár škrábanců jak si myslel. Okamžitě se také zvedl s bolestným skučením. To už byl druhý výbuch za posledních pár dní. Byl potlučený zraněný a unavený. Měl chuť toho nechat hned teď a tady, ale na to nebyl čas. "Zmiz odtud nejkratší cestou co to půjde." Nakázala mu a dívala se mu při tom do očí. " Půjdu opačným směrem a odlákám je od tebe." To bylo poslední co mu řekla. Odrazila se od stěny, o kterou se do teď opírala a vydala se směrem, kam měla už předtím namířeno.

Chvíli jen pozoroval jak odchází a vydal se k vybitému oknu, které bylo kousek před ním. Ze země sebral svůj luk a pověsil si ho na tělo. Z toulce vytáhl malou kuši s navijákem a rozhlížel se, kam by konec mohl trefit a přemístit se tam po laně. Z jeho rozjímání ho ale vytrhla střelba, která se ozývala o několik pater níže.

Zvuk zbraně ho dokonale vrátil do reality. Najednou mu došlo, že nemůže utéct a nechat ji tam. Ještě před chvílí se přesvědčoval že jí pomůže a za tím účelem ji také následoval, než došlo k výbuchu. Ovšem rána do halvy, jako by mu vše smazala. Naštěstí byl zpátky. Kuši schoval a otočil se stejným směrem, kudy šla ona. Najde ji a pomůže jí.

Avengers - Doba temnaKde žijí příběhy. Začni objevovat