Boj mezi Stevem a Tonym končí vyhnanstvím poloviny týmu Avengers. Black Widow se jim snaží pomoct utéct. Vše ještě zkomplikuje útok na Visona.
Romanogers, Clintasha a Brutasha (jen vzpomínky), Pepperony (vedlejší dějová linka)
Časová osa:
...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
103.
4. července
--------------------
Hudba dohrávala své poslední tóny a její hlasitost pomalu klesala. Okna zamlžená, přesto, že už byla nějakou dobu otevřená dokořán. Venku už bylo několik týdnu teplo, tudíž se vzduch v místnosti neochladil tak rychle. Byl těžký a vydýchaný z předchozího tréningu.
Skupinka několika dívek zde tančila pod vedením mladé instruktorky baletu. Takhle hodina už však dávno skončila a nahradila ji klasická návštěva. Natasha. Po tom, co se zde před vánoci poznala s Amandou, rozhodla se, že její prosbu o pomoc přijme a pomůže ji.
Byla to vlastně taková pomoc i pro ni. Vytržení z té samoty chladné základny.
Talentové zkoušky měla tehdy skoro za dveřmi, tudíž moc času nezbývalo. Přesto se obě snažily co jim síly stačily aby z toho zbylého času dostaly maximum.
Nyní už ovšem bylo po zkouškách. Ty Natasha prošvihla, když odjela do Ruska. Vlastně si na to ani nevzpomněla.
Teď obě seděly na parketách taneční místnosti zapřené zády o zrcadlo, které se táhlo po celé stěně a těžce oddechovaly. Vlasy vlhké, čelo i hrudník posetý drobnými kapkami potu. Po dlouhé době si zase daly do těla. Už se z toho stala taková tradice. Její matka byla na sezení ve vedlejší místnosti, tudíž měla hodinu volna, kdy by se stejně nudila.
"Co doma?" Otočila na mladou Amandu hlavu. I když se znaly celkem krátce, neměla problém se ji mladá dívka svěřit se svými problémy. Například s tím, že její matka o ni nejeví naprosto žádný zájem.
"Abych byla upřímná, když jste byli pryč, řekla bych že to bylo lepší. Nejspíš se nudila." Pokrčila rameny. "Bylo i pár fajn večerů. Daly jsme si večeři, koukly na film. Smály se." Zasnila se. "Jo." Přikývla sama sobě.
"Zase je vše při starém?" Zvrátila hlavu a zapřela se o chladné zrcadlo. Sáhla pro láhev s vodou, aby se napila.
"Její objekt zájmu se vrátil, už mě nepotřebuje abych ji rozptylovala." Uchechtla se a dlaní si přejela přes čelo až do vlasů, kam si otřela pot. "Byla se mnou na těch talentovkách, dívala se jak tančím a vypadala hrdě. Usmívala se a tleskala jako blázen." Tentokrát to byl upřímný úsměv, který se jí objevil na tváři.
"Je na tebe hrdá, je to tvoje máma. Možná to nedává znát, ale je." Šťouchla ji do ramene.
Amanda sáhla do svého batohu aby vytáhla obálku většího rozměru a položila si ji na klín. "Přišlo to před dvěma týdny." Nechala ji ležet tak, aby byla vidět adresa odesílatele. Juilliard School. "Přinesla to ze schránky, položila mi to na stůl v pokoji a neřekla ani slovo. Nezeptala se, nevolala mi, že už to přišlo, jestli to může otevřít. Nebo na mě nečekala, aby jsme to udělali spolu."
