65. Vnitřní pocit*

243 19 3
                                    

65.

Vnitřní pocit

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Vnitřní pocit

--------------------

Když ho konečně přešly mrákoty a začal se vracet k sobě, začínal vnímat okolí. Studenou zem, na které ležel. Stále mokrou od nedávného deště. Jeho oblečení naštěstí nestihlo zvlhnout. Ale zima mu byla. Otevřel oči a rozhlížel se kolem sebe. Temná ulička, prázdná. Ale když sem přišel, sám nebyl. Pomalu se začal přes bok zvedat a hledal nějaké pojítko, které by mu našlo ztracenou nit. Posadil se a vedle sebe našel ležet svůj toulec. Sebral ho a nasadil si ho zpět na záda. "Yablochnyy sok." Vyřkl z ničeho nic. To jediné mu rezonovalo v hlavě a v tu chvíli se mu vše vrátilo. Ona, svázaná na zemi. A ta slova. To bylo poslední co slyšel. Věděl že je to důležité, jen si nemohl vzpomenout co to znamenalo. Věděl to, tohle znal. Jen si musel vzpomenout. Jazyky byly důležité, a on na ně vždycky kašlal. Tehdy si slíbil, že jakmile se vrátí domů, Ruštinu se nabifluje. Už ho nic nepřekvapí.

Vydal se směrem, odkud přišli a své kroky směřoval k motelu, kde byl zabydlený. Neměl ponětí, kam ji mohli odvézt, ani jak dlouho byl mimo. Nejspíš už byla mrtvá. Neskutečně ho to hlodalo. Nezachránil ji. Tohle si nejspíš bude vyčítat dlouho. V hlavě si nadával, dokud nedošel k pobřeží dunaje. Most. To bylo to slovo. Překlad zněl Most. Museli ji odvézt na nějaký most. Ale na který. V Budapešti jich byla spousta.

Zase mu svitla naděje, že by ji mohl zachránit. Nevyvracel si ji zbytečnými myšlenkami na její pravděpodobnou smrt. Musel to zkusit. Nic jiné mu nezbývalo. Začal přemýšlet. Mapu města měl nastudovanou nazpaměť. V hlavě procházel jednotlivé mosty a vybavoval si jejich polohu ve městě.

Pokud ji chtěl zabít na mostě, znamenalo to jen pár způsobů vraždy, tedy které ho napadli. A všechny byly dost nápadné. Proto nemohli nikam do centra. Bude to most někde na periferii. A potom mu to došlo. Arpádův most. Je v srdci chudinské čtvrti. Tam jsou krádeže a znásilnění na denním pořádku, nedivil by se, kdyby i vraždy. Lidé se tam naučili být slepí a neteční vůči okolí už kvůli bezpečí svého vlastního života.

Bylo to buď a nebo. Nebyl čas na další rozjímání a polemizování o pravděpodobnosti, že jsou právě tam. Pokud chtěl něco udělat. Musel ihned. Rozhlédl se kolem sebe. Potřeboval nějaký rychlý dopravní prostředek co ho tam dopraví. Vyhlídl si mladíka s motorkou. Stál kus od ní a klíčky měl v zapalování. Naprosto snadná kořist. Mladíka zaměstnával až příliš rozhovor s přáteli, aby si ho všiml.

Clint se snažil působit nenápadně při procházení kolem nich, potom přehodil nohu přes motorku. Jedním pohybem ruky a nohy ji nastartoval a vyrazil za svým cílem. Z dálky jen slyšel rozčílený řev okradeného hocha, rukou mu ukázal gesto, že děkuje a dále už ho ignoroval.

Avengers - Doba temnaKde žijí příběhy. Začni objevovat