Boj mezi Stevem a Tonym končí vyhnanstvím poloviny týmu Avengers. Black Widow se jim snaží pomoct utéct. Vše ještě zkomplikuje útok na Visona.
Romanogers, Clintasha a Brutasha (jen vzpomínky), Pepperony (vedlejší dějová linka)
Časová osa:
...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Život bez tebe? --------------------
Natasha seděla shrbená nad hrnkem horké kávy, která svou vůní prostupovala vzduch. Za okny neproniknutelná tma. I většina světel pohasla, přesto že byli v New Yorku. Ze Stark Tower byl vždy nádherný výhled. Kolikrát nachytala Steva jak tu sedí jen u slabé lampičky, aby neničil tu kouzelnou noční atmosféru, kterou se snažil přenést svými hbitými prsty na papír.
A dnes to nebylo jinak. U okna byl složený jeho skicák a tužky. Ráda si prohlížela jeho kresby, dívala se mu přes rameno a žasla nad jeho umem. Přesto se jí zdálo více než neslušné bez jeho dovolení prohlížet jeho věci. Ne že by to nikdy nedělala, ale přátele se z toho snažila distancovat.
"Proč nespíš?" Vzhlédla k němu, když ho viděla vejít. Na tváři měl nespokojený výraz z ostrého stropního světla, které při svém příchodu rozsvítila. Jistě že by stačila zářivka pod linkou. Stačilo by to pro to, co tam dělala, ale ne pro její splašenou mysl. Po nočních můrách trpěla paranoidním strachem ze tmy. Jako malé děcko.
"Proč ty nespíš?" Pohlédl na ni a najednou mu to dávalo smysl. Kdo jiný by ve tři v noci rozsvěcoval velké světlo. Někdo, kdo se nechystá jít spát.
"Špatné sny?" Zhodnotila jeho tvář, která byla bledší než normálně.
"A ty?" Zasedl naproti ní ke stolu. Ruce sepjal a opřel se o předloktí.
"Dáš si?" Natáhla se k němu s konvicí čerstvé kávy, kterou si uvařila.
"Po kávě nejspíš neusneš." Zavrtěl hlavou nesouhlasně a ona ji zase postavila na podložku. Prsty obemkla hrnek a vítala to příjemné teplo.
"Kdo říkal, že chci spát?" Pousmála se na něj. Nebylo to poprvé, co se tady takhle potkali. Vlastně to byli takový noční tvorové. Jeden druhého dokázali držet vzhůru, když to ten druhý potřeboval, nebo naopak donutit jít spát.
"Ne, díky. Nedám si." I když neměl zrovna příjemný sen, stále doufal v to, že se za chvíli odebere do postele. Stačilo jen trochu unavit oči. "Pomáhá to?" Ukázal na její mokré vlasy, ze kterých odkapávaly malé kapky vody. Musela se usmát, vždy jí to vyčítal.
"Jo, zaručeně se po tom špatně usíná." Steve se zvedl ze židle, aby došel k pohovce a sebral z ní deku, kterou tam měl odloženou ke kreslení. Rozložil ji a přehodil přes její ramena. Nemusel se na ni ani dívat, aby věděl, že mrzne.
"Já jen, že ti ty fialový rty nesluší." Poplácal ji po ramenou a šel si sednout zpět na své místo.
"Byl jsi na té výstavě s Candy?" Přitáhla si deku bliž k tělu a usrkla horké kávy.
