Boj mezi Stevem a Tonym končí vyhnanstvím poloviny týmu Avengers. Black Widow se jim snaží pomoct utéct. Vše ještě zkomplikuje útok na Visona.
Romanogers, Clintasha a Brutasha (jen vzpomínky), Pepperony (vedlejší dějová linka)
Časová osa:
...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jsem to já
--------------------
Steve ležel na posteli se zavřenýma očima. Byla už noc a snažil se usnout, ale svědomí mu to nedovolovalo. V pravidelných intervalech otevíral oči a směřoval svůj pohled na vedlejší postel, kde ležela Natasha. Potřeboval vědět, že se neprobudila a nepotřebuje jeho pomoc. Od poprvé se probrala ještě několikrát. S Clintem se střídali u její postele. Jednou už měl pocit, že je jeho Nat zpět. Ale když se znovu probudila, už to byla zase jiná Natasha. Clint sice říkal, že už to nemůže dlouho trvat a to mu dodávalo naději, ale když ji vyděl jak byla mimo realitu. Naději začal opět ztrácet. Z myšlenek ho vytrhl hluboký nádech a jemné šoupání. Otevřel oči a viděl, jak se Nat rozhlíží po pokoji. Vzpřímil se do sedu, aby mohl v případě nouze co nejrychleji za ní. Jeho rychlý pohyb však upoutal její pozornost. "Ahoj." Nevěděl co jí má říct, tak ji s úsměvem pozdravil.
"Kde to jsme?" Zmateně se rozhlížela kolem sebe.
"V bezpečí. Nemusíš se bát. Jak ti je?" Vstal z postele a posadil se vedle ní.
"Jo v pohodě, mě nic není." Snažil se zvednout do sedu.
"No to bych neřekl." Bránil jí v tom Steve. Nat ho však neposlechla. Jakmile se napřímila, okamžitě zezelenala. Steve pohotově vytáhl lavor z pod postele a položil jí ho do klína. Netrvalo dlouho a šlo ven vše, co se do ní snažili za celý den dostat. Jednou rukou jí přidržoval lavor a druhou vlasy, aby se jí nepletli do obličeje. Vzhledem k tomu že za posledních pár dnů zvracela už několikrát, měl v tom už jistou praxi. Prý se její tělo detoxikuje od nežádoucí látky. "Dobrý?" Zeptal se jí, zda už může lavor dát vedle. Nat jen přikývla, aniž by se na něj podívala. Podal jí vodu, aby si mohla vypláchnout pusu a lavor šel vypláchnout do koupelny. Přinesl jí mokrý ručník, aby se mohla utřít. Pomohl jí položit se zpět na postel. Trochu jí načechral polštáře a položil ji na bok. "Jak se cítíš?" Zastavil se ve dveřích od koupelny.
"Právě sem zvracela před kapitánem Amerikou. Jak mi asi může být?" Dívala se na něj unaveným pohledem. Steve se jen usmál.
"Co břicho, nemáš bolesti?" Nechápavě se na něj podívala a potom odhrnula peřinu a vytáhla si tričko. Měla tam ošetřené zranění. Jenže si nemohla vzpomenout, kdy a kde k němu došlo. Hlavou jí probleskl New Jersey. Zola. První základna Shieldu. Chvíli jí trvalo, než si to dala dohromady. Ten výbuch. On jí zachránil život. Vytáhl ji odtamtud.
"Visím ti život." Zarazila se. Tuhle větu už od ní slyšel. Kdysi, také byli na útěku. Tehdy poznal že jí může důvěřovat.
"Nic mi nedlužíš." Odpověděl jí a posadil se zpět vedle ní.
