134. Uvidíme se za minutku

202 20 11
                                    

134.

Uvidíme se za minutku--------------------

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Uvidíme se za minutku
--------------------

Zdálo se to šílené, ale měli plán. Plán který zahrnoval všechny proměnné ovšem znemožňoval chybu. Jediná chybička by znamenala selhání. Pokud přijdou o jediný kámen, přijdou o celou misi. Všechno musí vyjít a oni tomu musí věřit, aby byla aspoň minimální šance. 

Po dlouhých diskutacích vzniklo několik týmů a byly stanoveny lokace. Tři kameny v New Yorku, jeden na Vormiru, Moragu a v Asgardu. Tři odlišné roky. 

Vše dávalo smysl a zdálo se jako reálná možnost. To tedy každý tvrdil, ovšem uvnitř byli zadumaní. Pohlcoval je patrný strach a nejistota, zda se dožijí přespříštího rána. 

Čekala je poslední noc. Tak náhle mohli všechny přivést zpět a nebylo na co čekat. Jen se potřebovali na svůj úkol vyspat. Což rozhodně nebylo v souladu s jejich mentálním rozpoložením. Kdo by v tuto noc mohl klidně spát? Nikdo.

A tak venku padal západ slunce, oni se jeden po druhém trousili po základně. Tony na videohovoru s Pepper a Morgan, než půjde spát. Přál jí každou noc sladké sny a dostával za to tři tisíce tun lásky. Ta sladká slova ho neskutečně hřála u srdce. A nakonec poslouchal povzbudivou řeč od své ženy. Jak je na něj hrdá a že to zvládnout a zítra se zase všichni uvidí. 

Rocket seděl u malé misky zmrzliny o kterou se s ním podělil Bruce, který seděl na pohovce kousek od něj. Nohy na stole a poslouchal mývalovi historky, přesto si nemohl nevšimnout jeho obav. Vybarvoval se v těch nejlepších barvách, přesto až příliš mluvil o rodině. Chyběli mu a najednou je měl na dosah ruky. 

Nic takového Bruce neznal. Vždy byl samotář. Jen dvě ženy dominovaly jeho životu a přesto je obě opustil. Rozhodl se pro svou osamělost dobrovolně. Neměl právo si stěžovat, že šli obě dál bez něj. 

Nebula sebrala kus tvrdého papíru, který poskládala do trojúhelníčku a posadila se ke stolu naproti Thorovi. Nechápavě se na ni podíval. Zdálo se, že potřebuje rozptýlit, tak se toho ujala. Nemluvě o ní samotné. Měla plnou hlavu, kterou potřebovala vyprázdnit. A tohle? 

Tony ji tu hru naučil, když spolu čekali na smrt ve vesmírné lodi uprostřed pustého ničeho. Vysvětlila mu pravdila prstového fotbalu a on překvapivě souhlasil. Nastavil ruce jako branky a nechal ji zahrát přímí gól. Ovšem, když měl cvrnkat on? Jeho alkoholové opojení ho zmohlo natolik že ve své pozici usnul stále představujíc prsty branku.

Nebula si zklamaně povzdechla. Nebylo to často, kdy by se cítila osamělá, ale dnešek byl tím dnem. Protože i když vrátí všechny zpět, její sestru už jí nikdo nevrátí. A tak jeho využila aspoň pro jednostrannou hru. Cvrnkala kus složeného papíru proti němu a ten se automatick odrážel od jeho těla.

Avengers - Doba temnaKde žijí příběhy. Začni objevovat