4. Londýn

471 31 0
                                    

4.

Londýn

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Londýn

--------------------

Soukromý Stárkův tryskáč přistál na malém letišti na okraji Londýna. Kde už na Natashu a Visiona čekalo auto s černými skly. Oba dva nasedli a nechali se odvést do Revlingu. "Četl si tu složku?" Ptala se Natasha, aby prolomila to několikahodinové ticho. 

"Ano četl." 

"A je tam něco s čím nesouhlasíš? Stačí říct a domluvím to." Ujišťovala ho Nat.

"Jsi hodná, ale zdá se to v pořádku. Děkuji." Odpovídal chladně. Nat ho poplácala po ruce a dál sledovala cestu. Zanedlouho přijeli k rozlehlému komplexu. Jeli podél dlouhé bílé zdi a cestou minuli několik aktivistů s cedulemi. Natasha se jen podivila. Projížděli vstupní bránou. Nikdo je nekontroloval. Řidič jen nahlásil koho veze a vrátný okamžitě zvedl závoru. Projížděli mezi budovami dál a dál. Byl to opravdu velký komplex. Až dojeli očividně k hlavním dveřím, kde už čekala skupinka lidí. Nejspíš uvítací výbor. Auto zastavilo a nedlouho po tom se otevřeli dveře. Oba dva vystoupili. Vystoupil k nim snad nejmenší muž z celého kolektivu a představil se.

"Dovolte mi, aby se představil. Jmenuji se Dr. James Revling. Jsem ředitelem a také zakladatelem tohoto ústavu. Jsme velice rádi, že vás zde můžeme přivítat. Je nám velkou ctí přivítat takového hosta." Při představování si potřásl rukou s Visionem. Revling naznačil aby ho následovali dovnitř. K Natashe přistoupil vysoký svalnatý muž. Zkontrolovala ho pohledem. 

"Vy musíte být Natasha Romanoffova." Přikývla. "Já jsem Mason Fronk." Představil se a potřásli si rukou. Nat se ale nenechávala zdržet a následovala Visiona. Mason běžel za ní. "Jsem zde pro vaše bezpečí." 

"Hrozí nám snad nějaké?" Ohradila se dotčeně Nat. 

"To samozřejmě ne." Ujišťoval ji. "Ale kdyby jste cokoli potřebovali, můžete se obrátit na mě." 

"Co ti lidé tam za bránou?" 

"Ekologové, jak jednou začnete dělat ve farmacii tak už se jich nezbavíte." Usmíval se u toho.

"Děláte ochranku."

"To sice ano, ale oni v tom nedělají rozdíl. Buď přírodu ničíte, nebo pomáháte těm co ji ničí." Objasnil jí.  Nat mu ale neodpovídala a sledovala stále Visiona. "Ten váš chráněnec, je to celkem poděs co. Už sem tady viděl celkem dost kuriozit, ale červenou stvůru s šutrem v čele. To sem ještě neviděl." Vrhla na něj vražedný pohled. Až se lekl.

"Ta zrůda je můj kamarád." Odpověděla útočně. 

"Páni, to se v Americe všichni tak znáte? Myslel sem že je to celkem velká země." Uchechtl se. Nat to ale vtipné nepřišlo. Byl to idiot. Naštěstí s nimi už dál nepokračoval. Nastoupili do výtahu a nechali se vyvést až do nejvyššího patra. 

Avengers - Doba temnaKde žijí příběhy. Začni objevovat