Boj mezi Stevem a Tonym končí vyhnanstvím poloviny týmu Avengers. Black Widow se jim snaží pomoct utéct. Vše ještě zkomplikuje útok na Visona.
Romanogers, Clintasha a Brutasha (jen vzpomínky), Pepperony (vedlejší dějová linka)
Časová osa:
...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Oko za oko
--------------------
V noci Natasha sotva zamhouřila oči. I když se den předtím povedl na jedničku, okolnosti toho následujícího jí nedaly spát. Celkově ty týdny co byla v Rusku nespala moc dobře, spíš skoro vůbec. Necítila ten vnitřní klid, na který si zvykla v blízkosti svých přátel. Zase byla sama, jako by neměla žádnou podporu. Musela to zvládnout bez jakékoli pomoci.
Po téměř probdělé noci se v pět ráno definitivně probudila a už odmítala dál to zkoušet. Chvíli držela v ruce telefon a přemýšlela, že by napsala Stevovi. Možná že když to udělá první, ozve se jí. Tak moc toužila slyšet jeho hlas. I kdyby měl říkat jen hlouposti. Uklidnilo by ji to.
Nakonec se vyhrabala z peřin a zamířila do koupelny. Dala si horkou sprchu, nebylo to nic rychlého. Čas ji netlačil a ona se potřebovala trochu zregenerovat. Nechala na sebe padat horké kapky, které smáčely její kůži a vlasy. Napjaté svaly v jejím těle se uvolňovaly a ona se opřela o stěnu sprchového koutu. Pohlcovaly ji pocity, které už v sobě dlouho neměla. Ta nenávist a vztek, který neměla šanci ze sebe dostat. Zahnali ji do kouta, ze kterého nebylo úniku.
Nakonec si zakázala nad tím přemýšlet. Nebylo to k ničemu a jen ji to ještě víc rozčilovalo. Tyhle pocity si dnes nemohla dovolit, musela být dokonale klidná. Mít čistou hlavu, protože jen tak mohla podat bezchybný výkon a jednou pro vždy vše ukončit.
Zabalená v ručníku vylezla ze sprchy a postavila se před zamlžené zrcadlo. Dlaní ho otřela, aby na sebe viděla, vzala si do ruky kartáček, a vyčistila si zuby. Sledovala se v zrcadle a nespouštěla oči ze svých zrzavých dlouhých pramenů z nichž odkapávala voda. Možná by se měla ostříhat. Protože změna účesu byla takový základní kámen u jejího nového začátku.
Základní pravidlo zní neříkat hop, dokud neskočíte. Nejdříve se musí odhodlat skočit. A co ten skok bude znamenat bylo také ve hvězdách. Život ji vedl rozmanitými cestami a nevzpomínala si kdy naposledy ta cesta byla předpokládaná. Vždy jí přinesl něco nového, z úplně jiné strany než chtěla. Ale nemělo cenu se nad tím rozčilovat nebo pozastavovat, prostě to přijímala jako svou součást a tím to bylo nejspíše lehčí.
Konečně se osušila a vyčesala vlasy nahoru do drdolu. Nanesla lehký makeup aby zamaskovala nedostatky na svém obličeji. Únava se značně projevila, naštěstí byla žena a ty se můžou do jisté míry dokreslit, aby to nevypadalo tak hrozně.
Celé ráno proseděla u notebooku. Vyřizovala korespondenci se základnou Avengers. Vyskytlo se několik nesrovnalostí, které bylo potřeba vysvětlil a prodiskutovat nově nastalou situaci ve vesmíru. Zúčastnila se mezigalaktického jednání s ostatními přáteli, při kterém zjistili, že jim stejně nemají jak pomoci.
