Why you?

Kapitola 11.

Hlasitý, pronikavý pískot prořízl ticho vznášející se nad chatovou osadou. Leknutím jsem vystřelila do sedu. Jestli nás takhle budou budit každý den, tak po týdnu radši uteču. 

Osoba na vedlejší posteli nejspíš zastávala jiný názor. Owen nevypadal, že by vstával. Jen se otočil na záda a dál nerušeně spal. Narůžovělé rty měl lehce pootevřené a řasy se mu třepotaly při každém nádechu a výdechu. Ve spánku vypadal jako nevinné stvoření, které by neublížilo ani mouše. Bohužel pouze jen ve spánku.

Radši jsem od něj  odvrátila pohled. Využila jsem toho, že spal, a převlíkla jsem se z pyžamových kalhot a trička s krátkým rukávem. Sáhla jsem po kartáčku s pastou na zuby, ale při otevírání dveří jsem se zastavila.

Otočila jsem se na oddychujícího černovláska a sama jsem byla zmatená ze svých vnitřních pocitů. Klidně bych ho tady mohla takhle nechat, on by zaspal celý dopoledne a měla bych od něj pokoj. Nebo...

Stáhla jsem ruku z kliky a přešla k němu. Včera večer jsem si toho nevšimla, ale na poodhalené hrudi se mu rýsovalo pár modřin. Nejspíš se porvali kvůli nějaký holce nebo jen tak ze srandy, to kluci přeci dělají, ne? Přejela jsem po jedné prsty až se pod mým dotekem ošil.

,,Vstávej," řekla jsem a zatřepala mu s ramenem. Nic.

,,Noták, Owene. Vstávej," zkusila jsem to trochu hlasitěji až konečně pootevřel víčka. Rozespale a hlavně zmateně na mě upřel svá modrá kukadla. 

,,Už je ráno, za chvilu bude nejspíš snídaně, měl bys vstávat," usmála jsem se a šla pryč. Však už je vzhůru, na co se zalamovat další zbytečnou konverzací?

...

,,Jak jste se první noc vyspali? Snad jste dost odpočatí na dnešní nabitý program!" prohlásila učitelka po snídani. Několik lidí mělo výraz, že by ji nejlépe zacpali hubu píšťalkou a šli spát minimálně do oběda, jiní ji celkem nadšeně pozorovali a v neposlední řadě tu byli i ti, kteří ji naprosto ignorovali a spali ve stoje.

,,Dneska dopoledne začneme s některými hrami a otestujeme si vaše schopnosti i soutěživého ducha," spiklenecky na nás mrkla. Tvářila se u toho jako klaun z hodně špatného hororu a já jen doufala, že mě dnes v noci nepotká ve snech.

,,Pro začátek jsme vybrali týmové hry. Rozdělte se prosím do skupinek po šesti, mělo by to vycházet přesně. Máme tu čtyři hry na kterých se všichni prostřídáte. U každé potom vybereme dva nejlepší podle skóre a ti budou spolu hrát o vítězství. Tady na place se bude hrát vybíjená, házená a fotbal. Za hlavní budovou je potom i volejbalové hřiště, o kterém mnozí nejspíš nevíte, protože je trochu nešťastně umístěno, navíc síť je sundaná a písek zakrytý. Neočekávejte, že budete hrát každou hru s každým z týmů, to bychom tady nedělali nic jiného. Budeme se vás snažit prostřídat tak, abyste hráli pokaždé s někým jiným. Hra bude trvat dvacet minut a ty finálové jen patnáct, abychom vše stihli dopoledne." 

Nesnáším volejbal nade vše. Naštěstí to zlepšují ty další tři hry, hlavně fotbal. Navíc bylo řečeno, že se máme roztřídit do týmu. To znamená, že můžeme být s kým chceme! 

,,Prosím vytvořte ty týmy ať můžeme pokračovat," učitelka jen potvrdila mou myšlenku a já jsem se nadšeně podívala na Liama. 

Přidala se k nám i Annie, což je ta zrzka, ke které byl přiřazený Li. Potom Chloe, kterou vídám na zápasech jako roztleskávačku a Josh s Ashtonem. Oba je moc dobře znám, protože spolu hrajeme. To znamená, že fotbal ovládneme i zde.

Když jsem se rozhlédla po dalších týmech, nic mě nepřekvapilo. Většina z nich byla podobně namíchaná jako my. Výjimku tvořil tým složený pouze z holek, kterým jsme dali přezdívku Barbie a spol, nechápu jak s těmi dlouhými nehty chytnou balon. A v neposlední řadě jsem si všimla i týmu s naší slavnou trojicí, která musí mít už větší popularitu než trio z Harryho Pottera.