Sunshine | HP

14.

,,Trezor 985," řekl nepřítomně skřet a vzal lampu, aby lépe viděli na cestu. Nyx se nacházela pod Gringotovic bankou. Do tohoto trezoru měly přístup jen dvě osoby. Ona a Cass. Jeho odemčení se vázalo na jejich krev takže prakticky neexistovala možnost jak by se tam mohl dostat někdo jiný. O existenci tohoto trezoru věděla jenom hrstka lidí, kterým věřila. 

Přitáhla si kabát blíž k tělu. Dole pod zemí bylo chladno a Nyx měla jen kabát a sukně šatů ji končila nad koleny. 

Skřet položil lampu na zem ,,Ruku, prosím." 

Nyx vytáhla z všité kapsy na šatech dýku. Měla ji u sebe vždycky. I když šla jen na záchod. Timofei jí neustále zdůrazňoval jak je paranoidní, ale ona se nestálého pocitu nebezpečí nemohla zbavit. Zvlášť teď, co začali ty útoky. Cítila ve vzduchu jak něco narůstá a nehodlala nic nechat náhodě. 

Dýkou si na dlani udělala malou ranku a její dlaň zalila rudá krev. Skřet vzal opatrně její ruku a přiložil ji na studený kov dveří. Otevřená rána při kontaktu lehce pálila a Nyx pevně stiskla čelist. Železné dveře zazářili tlumeným zeleným světlem a mírně se pootevřeli. Skřet pustil její ruku a pokynul jí dovnitř do trezoru.

Nyx si jednoduše přejela prstem po rance a kůže se zase zcelila. Dlaň zašimrala a po ráně nebylo ani vidu ani slechu. Za klapotu vysokých podpatků vešla dovnitř. 

Trezor toho moc neobsahoval. Byl zde jednoduchý kancelářský stůl s prázdnou deskou a vedle byla nízká knihovnička s pár knihami. Nyx přehodila kabát přes opěradlo židle a posadila se za stůl.

,,Paní ministryně?" odkašlal si skřet u dveří.

,,Ano?"

,,Jak dlouho se plánujete zdržet?" už ji znal. Věděl, že se ve svém trezoru kolikrát zdržuje i hodinu a jen píše. 

,,Dneska to nebude na moc dlouho," řekla neurčitě a skřet přikývl. Poslušně se postavil před trezor a přivřel dveře. 

NYx otevřela horní zásuvku stolu. Byla zde zásoba kalamářů, brky a malý neopracovaný křišťál. Nyx stiskla krátce kámen v dlani. I přes to, že se v něm už žádná moc neskrývala, měla pocit jako by jí pokaždé naplnil energií.  Hodila ho zpět do zásuvky a sáhla po knize z knihovničky. Měla na sobě římskou číslici 13. 

Vyndala si lahvičku s inkoustem a jeden z brků. Otevřela knihu na příslušné stránce, namočila brk do černé tekutiny, napsala na prázdnou stránku dnešní datum a pak se pustila do psaní.

Sunshiina moc se stále neprojevila, za to útoků pořád přibývá...

*****

,,Co jste to vy dva jako vyváděli?" ptal se jich poobr, když přišli večer k jeho srubu. Čekal na ně se zapálenou lampou a Tesákem u boku na schodech.

,,Ty mě ani nepřekvapuješ, Kayi, ale co pak jsi dělala ty?" podíval se překvapeně na Juliete. 

,,Hagride, to ona je ten důvod proč máme školní trest!" hájil se Kay a Juliete zrudla ve tváři. Zavrtala se hlouběji do své nebelvírské šály, aby jí nebylo vidět do obličeje a Kay se na ni kysele zašklebil. 

Před Hagridem jako by jí najednou došla odvaha, se kterou připlácla před pár hodinami Kayovi dort do obličeje. McGonnagalová jim dala vyčerpávající přednášku o tom, jak mají primusové Bradavic jít ostatním příkladem a ne se spolu kočkovat jako malé děti. Zadala jim školní trest a řekla, že teď už očekává jenom kázeň a správné plnění role, kterou jim na začátku roku zadala. Kdyby neměl Kay z Bradavické ředitelky naděláno v kalhotách, namítl by, že se o tuto roly za žádnou cenu neprosil a že ji klidně mohla dát někomu jinému, ale věděl, že tím by to jen u pokárání a školního trestu neskončilo.