Sunshine | HP

72.

Už od rána ho bolelo břicho. Kay cítil, že to nebylo kvůli špatnému jídlu. Byl nervózní. Konečně byl totiž Silvestr. Den, kdy se to měla všechno stát. Zítra touhle dobou už možná budou volní. Už jim nebude nikdo ubližovat a rozkazovat. Bude po tom nekonečném teroru, který přinášel jen krev a pláč. 

Tyhle poslední dny, co řešil jen jejich převrat, neměl na Juliet vůbec čas. Uvědomil si to, když ji uviděl sedět na pohovce s prázdným pohledem. Zamrzelo ho, že ji zanedbával. Jejich vztah byl ještě hodně čerstvý. Vlastně to byl jeho první vztah v životě. Nikdy před tím s nikým nechodil a teď byl tady. S touhle překrásnou dívkou, která ho přitahovala a děsila zároveň. Bál se, že ji zklame. To ona o vztahu s ním snila už takovou dobu a teď se jí to konečně splnilo. Bál se, že nedostojí jejich představ. Nebyl perfektní. Ale chtěl pro ni být. Nechtěl ji zase zklamat a donutit ji ho nenávidět. Chtěl pravý opak. 

,,Jul?" otočila se na něj a pak se usmála. Kay to bral jako souhlas a přisedl si vedle ní. Objal ji kolem ramen ,,Dobrý?" 

,,Jo. Asi. Já nevím," pokrčila rameny. Kay ji políbil na spánek.

,,Bude to lepší. Slibuju," zašeptal jí do ucha. 

,,Jak to víš?" 

,,Prostě to vím," usmál se ,,Teď musím jít. Promiň. Ale uvidíme se, ano?"

,,Dobře," pousmála se a krátce ho políbila. Chtěl by tam s ní zůstat celý den, ale nemohl. Už na něj čekali. Lyela, Basta, Scorpiuse a Madelaine z toho tentokrát vynechali. Chtěl, aby o tom všem věděli ale nechtěl je v tom zapojené. Hodně rychle se mohlo cokoli podělat a Kay rozhodl, že bude lepší, když do toho budou zapojeni jen dospělí.

Uviděl je spolu sedět na křeslech u okna. Kývl na ně a oni mu to oplatili. Rychle opustil společenskou místnost a vydal se k ředitelně. 

Bylo něco po poledni. Ethan začal už před hodinou. Nechtěl naprosto nic pokazit. Chtěl, aby celý ten lektvar byl perfektní. Pečlivě si nastudoval všechny Aurořiny poznámky a pak si podle nich vytvořil vlastní postup. Studoval na to tak tvrdě, že se mu o tom muselo už i zdát. 

Když se dostal ke schodům k ředitelně, zabočil do leva. Sešel o poschodí níž a vešel do chlapecké umývárny. Jakmile otevřel dveře, navalila se na něj oblaka kouře. Rychle za sebou zavřel, aby nic neuniklo ven. Kouř se mu dostal do plic a on se rozkašlal. Trochu před sebou zamával rukou, aby viděl, co se děje uvnitř. 

,,No, to je dost," zabručel Ollie, který byl opřený o stěnu s vyhrnutými rukávy od košile. Před ním na zemi seděl Ethan se zarudlýma očima. Na nose měl nasazené svoje dioptrické brýle. Jeho triko bylo celé propocené. Nicole seděla vedle něj a hladila ho po zádech. Oba se dívali do kotlíku před sebou, který Ethan míchal a něco si u toho mumlal. Ruka se mu trochu klepala. Naproti nim seděla Freya s uklidňujícím úsměvem. V rohu seděly Bree s Baylee a něco si mezi sebou šeptaly

,,Jak jste na tom?" 

,,Jde to, ale pomalu. Chybí už jen ty lilie," kývl Ethan k sáčku vedle sebe, ze kterého čouhali tmavě modré okvětní lístky. Domíchal a oklepal vařečku o hranu kotlíku. Vzal si hmoždíř a vložil do něj první květ. Následně vzal tlouček a začal květ plynuje drtit. 

Do umývárny vešla Lynx s Lae. Obě byly udýchané a měly zarudlé tváře. Lynx se opřela o kolena a hluboce se vydýchávala. 

,,Byly jste u Brumbálova obrazu v sedmém patře?" zeptal se jich Kay. Lynx přikývla. 

,,Trochu se zpozdil," připustila Lae ,,Musel si tam s nimi ještě o něčem povídat než se mohl vzdálit, aby nepojali podezření. Říkal, že od doby, co přišli na školu se tam s Greyovou jenom permanentně hádá. Už mu asi milionkrát vyhrožovala, že ho sundá ze zdi."

,,Dnešek nebyl výjimkou," dodala Lynx.

,,Jo, ale říkal, že už si otevřeli první láhev a že to tam vypadá na dlouho." 

,,Začali brzo," komentovala to Bree. 

Lynx pokrčila rameny.

,,To je dobře." řekl Kay. 

,,Okna mají zavřené. Nemělo by to nikudy utíkat," řekla Lae a Kay přikývl. 

,,Docela mě děsí jak nám to vychází," špitla Freya. Všichni se na ni překvapeně podívali.

,,No, to je snad dobře, ne?" uchechtla se Nicole nechápavě. 

,,Ne, protože když něco vychází hladce, obvykle se něco pokazí." 

,,Trochu nám věř, zlato," pohladil ji Ollie po rameni ,,Protože, když se něco pokazí, tak jsme mrtví." 

,,Správně," řekl Kay ,,Takže žádné pochybování." 

Nemohli si nic takového dovolit. Jediná možná cesta byla úspěch. Jakýkoli jiný výsledek byl jistá cesta do hrobu. Kay si uvědomoval jak moc riskoval. Pevně stiskl hůlku, co měl schovanou v rukávu. Pomocí ní se pokusí Royovi pomoct až bude přeměňovat lektvar na plyn. Bude hlídat, že nikudy neutíká vzduch a jeho teplotu. Roy bude obstarávat především oheň a pak vlhkost. Budou mít opravdu kliku, když se jim to povede. Ale musí se to povést. Žádné možná, uvidíme, nějak to dopadne. Povede se to. Tečka. Nic jiného nepřipadalo v úvahu. 

Kay se zhluboka nadechl a podíval se na hodinky. On přišel pozdě, ale kde byl Roy? Ethan vypadal, že už to má skoro hotové. Do lektvaru už přidal rozmačkané květy a teď míchal tekutinu v kotlíku. Viděl jak se mu čelo perlí potem z nervozity. Brýle mu neustále sjížděli z nosu a cukaly mu klouby na rukou.

Vyndal vařečku z kotlíku a oklepal ji o okraj. Povzdechl si. Promnul si prsty kořen nosu a pak očima zabloudil do Aurořiny učebnice. Zběžně tam prolétl pár řádku textu. Znovu se zadíval na tekutinu před sebou a přikývl.

,,Mělo by...vypadá to...no, je to hotový. Mělo by to fungovat." Nicole se usmála a promnula mu ztuhlá ramena. Něco mu zašeptala do ucha a Ethan se pousmál. 

,,Dobrá práce," pochválil ho Kay. Cítil, že to Ethan potřebuje. Ještě nikdy ho neviděl tak nervózního a vystresovaného. Ani se mu nedivil. Na tomhle lektvaru záviselo všechno. Doslova všechno. 

,,Fajn. Takže teď ho musíme jen přeměnit. Běžte někdo sehnat Roye, asi se někde z-" Někdo prudce otevřel dveře do umývárny.

,,Copak to tady děláte?" zeptala se sladce Greyová s Henrym po boku. Všichni zalapali po dechu. Za nimi stáli i ostatní a mezi nimi Roy. Po tvářích mu tekli slzy a díval se na ně s varovným pohledem. 

,,Přišli na nás," zašeptal a navázal pohled s Kayem. 

Kayovi se zatočila hlava. Celý jejich plán se rozpadl lusknutím prstu. Viděl spokojený pohled Greyové. Jak na ně přišli? Royovi se nemohli dostat do hlavy. Nebylo to možné. Museli ho odchytit na cestě sem. Ale jak to věděli? 

Byli v hajzlu. Byli mrtví. 

Tohle byl jejich konec.