Sunshine | HP

9.

Když otevřela dveře, místností se rozezněl zvonek. U pultu stál dvou metrový svalnatý chlap potetovaný od hlavy až k patě se zarostlým obličejem. Měl jen koženou vestu, pod kterou byli vidět jeho vyrýsované svaly pokryté obrazci a děravé rifle, na Cassin vkus, trochu moc nízko na bocích. Když ji uviděl stát ve dveřích, zářivě se na ni usmál.

,,Ty malá mrcho! Dlouho ses tady neukázala," obvinil ji a Cass se omluvně usmála.

,,Práce, Marcusi," pokrčila rameny.

,,Přišla jsi jen pozdravit nebo jdeš pro novej kus do sbírky?" K Marcusovi se chodila tetovat od začátku. Byl to jediný kouzelnický tatér v Londýně. Vlastně ani nepreferovala kouzelnické tetování. Představa, že by se obrázky vyvedené na jejím těle hýbali, se jí vůbec nelíbila, ale byla ráda, že může jít za někým, před kým si nemusí hrát na mudlu. Marcus byl navíc ohromně talentovaný. Jeho práci si zamilovala od prvního pohledu.

,,Novej kousek," potvrdila a Marcus se zatvářil spokojeně.

,,Máš nějakou představu nebo ne? Mám tu pár nových, které se mi v poslední době fakt povedli," ukázal na stěnu za ní, kde byli některé jeho kousky. Některé Cassiopeiu opravdu zaujali. Byl zde rozvětvený strom se spoustou kořenů posetý místo listy hvězdami. Byla zde notová osnova s nějakou melodií, která plynule přecházela v rozbouřené moře plné vln s velkým korábem. Dále rytíř skrčený na jednom koleni se skloněnou hlavou a mečem vraženým do země před sebou nebo kotlík na lektvary, ze kterého vytékala louka plná květin. Jedno tetování se jí líbilo úplně nejvíc.

,,Tohle je překrásné," ukázala na vránu v letu v jejíchž křídlech nebyli ptačí pera, ale předměty. Spousta. Byla zde kouzelnická hůlku, kotlík na lektvary, dýka, kámen, hrad nebo kniha. Byla toho spousta. Celé křídlo bylo ohraničené červenou, která z něj odkapávala. Krev.

,,Že jo. Ten týpek si to navrhl sám. Byla to radost tetovat," usmál se potěšeně ,,Tak a co ty?"

Cass si sáhla do vnitřní kapsy bundy a vytáhla poněkud zmuchlaný papír s ledabylou kresbou.

,,Toto," podala mu papír a Marcus si ho prohlédl.

Když se na ni zase podíval, na tváři měl úšklebek ,,Nepřipadáš mi jako egoistka, Delacroix."

Cass se zasmála a sundala si svoji bundu. Chtěla tetování na svém předloktí.

,,Taky to vůbec nemá ten význam jaký myslíš," kývla k obrázku na papíru.

,,A jaký to má teda význam?" zajímal se a vrátil se k pultu. Vytáhl nový čistý papír a začal obrázek překreslovat.

,,Nebuď zvědavej," vyplázla na něj jazyk. Marcus se jen uchechtl a pak jí podal svůj návrh. Cass si ho důkladně prohlédla. Jeho práce byla samozřejmě mnohem lepší než její. Linie byli rovnější a uspořádanější. Celé tetování vyplňovalo kruh. Jedna polovina byla vycházející slunce s přerušovanými paprsky a druhá polovina byla obloha s mraky. Bylo perfektní. Marcus dokonce přidal drobné stínování v podobě teček a perfektně ho tak dokončil.

Cas přikývla.

,,Kam to bude, slečno?"

,,Sem," ukázala na levé předloktí. Přesně na tom to místě měla její matka vypálené Znamení Zla z dob, kdy jí Voldemort zotročil a udělal z ní poslušného smrtijeda.

,,Dobrá tedy," pokynul jí, aby se posadila do křesla a dal se do práce.

*****

Každou sobotu po prvním zářijovém týdnu se konala oficiální bradavická mezikolejní party. Stejná se pak konala ještě před Vánoci a na konci roku. Pokaždé ji zařizovali aktuální sedmé ročníky. Zařizovali místo, pití a taky aby se na ni nedostal nikdo z třetího ročníku a níž. Pokud byl někdo populární, dostal se tam už ve svých třinácti. Aurora nebyla populární a ve třetím ročníku ji taky nikdo nepozval, ale měla populární kamarády, kteří ji ochotně vzali sebou. Pokaždé se to konalo v Komnatě nejvyšší potřeby. Sedmáci si namysleli poměrně solidní klub na styl Bezedné lahve. Byl zde dlouhý bar se stoličkami, za kterým míchali drinky dva sedmáci z Havraspáru. Po obvodu byli stolky a boxy na sezení a uprostřed taneční parket, na kterém už se vlnila skupinka podnapilých studentů. Světlo bylo ztlumené a na zdech byli malé lampičky, které dodávali takovou intimní atmosféru.