,,Hope, tohle už mě nebaví," řekla Gemma ,,Vyklop to?"
Hope se na ni překvapeně otočila. Zrovna si zalévala horkou vodou svoje instantní nudle, o kterých Gemma řekla, že jsou největší sajrajt, co existuje a že jestli chce mít jednou sto kilo ať v podobném stravování pokračuje. Hope ji protočením očí poslala do háje a řekla, že nemá čas ani peníze na zdravé vyvážené stravování. Obzvlášť ne uprostřed natáčení, kdy má jen dvě hodiny na oběd.
,,Co mám jako vyklopit?" nechápala a zamíchala polívku hůlkami na vietnamské jídlo.
Posadila se se svým jídlem k malému stolku naproti Gemmě. Ta měla super fit zdravý salát v krabičce. Vlastně to bylo jen pár listů hlávky zelí a rajče. Není divu, že byla Gemma tak hubená. Musela mít pořád hlad.
Hope si nabrala pořádnou porci nudlí a začala ji hlasitě srkat. Gemma nad tím kriticky nakrčila nos a zakousla se do své stravy pro králíky.
,,No, nemysli si, že jsem si nevšimla, že se něco stalo mezi tebou a panem Dokonalým."
,,Pnem Dknlým?" zamumlala Hope s plnou pusou.
,,Ty a Ryan, zlato. Vyklop to," Gemmin obličej nepřipouštěl nějaké námitky a čekal na odpověď. To bylo tak vidět, že se mezi nimi něco stalo? Hope se pro sebe ušklíbla. Jasně, že si toho všimla. Kdo by si toho taky nevšiml, když se na sebe celou dobu usmívají, tráví spolu čas a občas spolu decentně flirtují a pak se začnou ignorovat. Hope se mu ze studu vyhýbala a Ryan ji taky nevyhledával. Když už s ní musel mluvit, tak jen odměřeně a zdvořile.
Hope to bylo nepříjemné. Uzavřeli se před sebou a pak musí nastoupit na plac a hrát jak se vroucně milují. Oba byli opravdu dobří herci, takže v jejich hraní nebyl žádný rozdíl, ale Hope stejně přišlo, že ta jiskřička, kterou měl Ryan v očích, když byl v její blízkosti, je pryč.
,,Není žádné já a Ryan," namítla a vyhnula se jejímu pohledu.
,,No a proč tomu tak je?" domáhala se odpovědi. Hope byla ještě zmatenější než předtím. To snad ví něco, co ona ne? Jak to jako myslí? Gemma si povzdechla ,,Já vás tehdy večer viděla, Hope."
,,A co si jako viděla?" zeptala se s nervózním úsměvem. Snažila se dělat, že neví o čem mluví a že o nic nejde. V hlavě se jí ale spustila siréna a červená světla signalizující nebezpečí.
,,Vás dva. Jak se líbáte. Tvůj zběsilý úprk a jeho následný zmučený výraz," Hope se zarazila s nudlemi v půli cesty do pusu. Ona je viděla? Ano, byli na veřejném místě, ale v té době zrovna něco zběsile hledala v Shawnově puse. Jak je mohla jako vidět? Do háje. Co když je viděl i někdo jiný? Co si o ní teď asi myslí? Nechá se od Ryana líbat a pak uteče a nemluví s ním. Musí vypadat jako ta nejhorší bytost na planetě. Udělat něco takového Ryanovi potom čím vším si prošel.
Bože. Obložila nudle zpátky do misky. Bylo jí ze sebe špatně.
,,Já-" nahlas polkla a nevěděla, co dál říct. Myslela na Ryana. Na toho milého a vřelého muže, který si potom všem dovolil mít taky někoho rád a zvolil si ji. A ona ho zašlapala do země jako by ani neměla srdce. Pohřbila je dva a ani se neotočila. Zrůda. Byla opravdová zrůda.
,,Co se stalo?" zeptala se opatrně Gemma. Vypadala, že si dělá opravdové starosti. Jak by taky ne. Ryan byl její přítel a Hope doufala, že i ona pro ni je. Lidé nemají rádi, když se jejich přátelé trápí.
Hope jí nemohla říct pravdu.
Nemůžeme spolu být. Nehodíme se k sobě. Osud nám to nepřál, protože já žiju ve světě plném kouzel a on ve světě lidí.
ČTEŠ
Sunshine | HP
Fanfiction- Znáš Auroru Delacroix? ~ Jo? - A máš ji rád? ~ Pfff, to je vtip? Jasně, že ne...počkej, to chceš jako říct, že někdo snad jo??? ***** Aurora je spratek. Jinak se popsat asi nedá. Žije si jako v pohádce, nic ji nechybí a ona se přesto k lidem chová...