Sunshine | HP

19.

Když otevřela, zacinkal zvonek oznamující její příchod. Marcus zrovna hovořil s jednou paní u pultu a vysvětloval ji jak se starat o svoje tetování. Žena přikyvovala a pak mu poděkovala. Při odchodu sjela Cass pohledem. Plaše se na ni usmála. Cass jí úsměv neopětovala a okamžitě se hnala přes místnost k vystaveným tetováním. 

,,A co pozdrav?" ušklíbl se Marcus. Cass ho ignorovala a hledala mezi vystavenými červenou vránu ,,Zase jdeš pro nový? Po pravdě jsem tě nečekal tak brzo, ale-"

Našla ji. Ukázala na ni prstem ,,Tohle."

,,Tu chceš? Je krásná. Já vím."

,,Ne," přerušila hromotluka rychle ,,Komu jsi to vytetoval?"

Marcus si založil ruce na hrudi a přimhouřil oči ,,Proč? Víš, že v byznyse existuje něco jako mlčenlivost o zákaznících?"

,,Marcusi," protočila oči ,,Na tohle opravdu nemám čas. Víš, kdo jsem a čím se živým. Řeším teď něco velkýho a nemusím zdůrazňovat, že špatnýho, a abych se hnula z místa potřebuju to vědět."

Marcus si prohrábl vousy na bradě a povzdechl si ,,Jednomu týpkovi. Ke konci prázdnin. Par dní před tebou." 

,,Jak vypadal?" ptala se naléhavě a Marcus znejistil. Konečně vypadal, že mu došlo, že se Cass neptá jen tak. Cass to potřebovala zjistit, co nejdřív. Tohle bylo po tak dlouhé době, kdy byla konečně něčemu na stopě. Konečně se měla čeho chytit a teď to nepustí dokud nezjistí pravdu. 

,,Byl vysokej a zrzavej. Měl takový děsivý modrý oči. Nechal si to vytetovat na krk." 

,,Řekl ti, co to znamená?" ukázala na vránu.

,,Ne," pokrčil rameny ,,Do významu tetování svých zákazníku mi nic není." Cass chápavě přikývla. Marcus byl její přítel a občas se šťoural v tom, co si nechávala tetovat a ji to hrozně štvalo. Všechna měla nějaký význam, ale tu důležitost tomu dodával fakt, že ho věděla jen ona. 

,,Říkal něco? Mluvili jste spolu?" cítila, že se zase ztrácí. Ten chlap tady byl, ale to neznamená, že jsem někdy přijde znovu. Když nenajde nic tady, bude zase ve slepé uličce. Ten obrázek sám o sobě nic nevypovídal. 

,,No moc ne," přiznal neochotně Marcus, ale pak si vzpomněl ,,Ale vlastně, pamatuju si, že spěchal. Chtěl, abych to měl co nejdřív. Řekl jsem mu, že něco tak precizního zabere několik hodin a on se mě pak zeptal kdy zavírají v Lékárně na Příčný. Říkal, že tam musí stihnout ještě pořídit nějaké věci a že to nepočká." 

,,Stihl to?" 

,,Jo, dodělal jsem to včas. Pak rychle zaplatil a vystřelil odsud jak nejrychleji uměl," Cass se zamyslela. Příčná ulice odsud byla jen dva bloky. Pěšky tam člověk byl za deset minut. Muž se pravděpodobně přemístil a byl tam hned. V Lékárně na Příčné se kupovali přísady do lektvarů. Byla tam jen párkrát, ale Aurora tam šla vždycky, když tam něco kupovali a byla schopná tam utratit celé mění. 

Podívala se na hodinky. Měla do zavíračky ještě spoustu času. 

Marcus si jí nervózně prohlížel. Bylo vtipné vidět toho obrovského děsivého chlapa jak ji nervózně pozoruje. Musela mít sama dost děsivý výraz. A možná na něj nebyla úplně milá, když se domáhala odpovědí. 

,,Děkuji, Marcusi," usmála se vlídně ,,Hrozně jsi mi pomohl." 

,,Co ten chlap provedl? Jestli se teda můžu ptát?" 

Cass si povzdechla ,,Já o tom nemůžu moc mluvit, ale řekněme, že je na straně lidí, kteří jsou...svině."

Marcus chápavě přikývl.