Sunshine | HP

13.

Seděla venku na famfrpálové tribuně. Dnešek byl jeden z mála dní, kdy měla odpoledne volné a mohla ho tak strávit s ostatními. Těšila se na to celý den, ale nakonec stejně skončila sedící, se zmrzlým zadkem, sama na tribuně. Ethan dělal v knihovně úkoly na další den, které ona velmi ochotně přeskočila. Roy tvrdil, že něco má a prostě zmizel. Jako to v posledních dnech dělal často. No, a Nicole, Kay a Lynx byli dole na hřišti s košťaty. 

Nicole jako jediná z nich nehrála za kolejní družstvo i přes to, jak byla dobrá. Kay to považoval za štěstí, protože s Nicole jako brankářkou za Zmijozel, by bylo mnohem obtížnější se dostat na první příčku v tabulce. 

Aurora si z domu přivezla pár knížek, kdyby náhodou byli potřeba a teď za ně byla nesmírně vděčná. Famfrpál ji nebavil takže pozorovat je při hraní, nepřipadalo v úvahu. Ve společenské místnosti být nechtěla, nebo spíš tam nikdo nechtěl ji a ona neměla náladu na jejich blbé kecy. A učení? Pfff, to by na tom musela být hodně špatně, aby sáhla po učebnicích. Naštěstí našla v kufru tuhle knihu a mohla si tady v klidu číst. Když už nemohla být s kamarády přímo, tak bude alespoň poblíž. 

Tohle nebyl oficiální trénink. Kay svolala ještě ostatní, že si jen tak zahrají zápas. Byli tu ještě James, Fred, Albus, Scorpius, Dominique, Bree a Bayle, Lae, Rose a Madeleine. Na tribuně kousek od sebe si všimla jak sedí Freya a přísahala by, že zde taky někde viděla pobíhat Ollieho s koštětem. No, určitě tady někde byl i její bratr, protože, kde byla Freya, tam byl i Ollie.

Kay jim zrovna dával instrukce ohledně zápasu. Za sebou měl vypůjčenou truhlu s famfrpálovými míči a opíral se o své drahé, extrémně rychlé, koště. Aurora se chvíli pohledem zastavila na zádech zrzky kousek pod sebou v havraspárské šále než se opět sklonila ke knize. 

Freyu Weasleyovou měla ráda i přes to, že ona ji ne. Freya vypadala jako andělské nevinné stvoření, ale už mockrát byla svědkem Freyiny odvahy. Byla jeden z mála lidí, kdo se nebál otevřít pusu i přes to, že toho asi bude litovat. Mnohokrát se o tom přesvědčila na vlastní kůži. Aurora ji vždycky hodně rychle zase usadila na zem, ale Freya i jen pohledem dokázala člověku říct, co si o něm myslí. Ve většině pohledů, které věnovala Auroře, bylo: Mrcho. 

Měla pravdu. Ollie tu byl taky. Zrovna s koštětem stoupal na tribunu. Freya zvedla pohled od úkolů a věnovala Olliemu úsměv. Ten jí ho okamžitě oplatil. Tohle byl především ten důvod, proč měla zrzku upřímně ráda. Protože její bratr měl v očích vepsanou lásku kdykoli se na ní podíval.  Její bratr se jí nesvěřoval, takže Aurora nevěděla jestli spolu opravdu ti dva chodí nebo ne. Po pravdě je nikdy neviděla se líbat nebo jen držet za ruku, ale pouto mezi nimi bylo očividné už od dob, kdy byli miminka. 

Ollie se sklonil k Freye a něco jí řekl. Freya se mírně otočila za sebe a setkala se s Aurorou pohledem. Aurora trochu zrudla v obličeji. Právě ji přistihla jak je pozoruje, ale neudělá ji tu radost, že by trapně uhnula pohledem a dělala jakoby nic. Freyiny hnědé oči se výhružně přimhouřili a Aurora pozvedla obočí. Ollie ji pohladil po rameny a položil si vedle ní svoje koště. Zrzka se zase otočila a začala se věnovat svojí eseji. Ollie si zarazil ruce do kapes a začal stoupat nahoru za ní. Aurora nedokázala skrýt překvapení. 

Založila si stránku, kde skončila a tázavě se na bratra podívala. 

,,Můžu?" ukázal vedle ní a Aurora přikývla.

,,Mám to," řekl její bratr jako by nic a posadil se vedle ní na lavici. 

,,Co přesně, aby jsme mluvili o tom samém?" 

,,Chtěla jsi ať získám důkaz," připomněl jí a zalovil po něčem v kapse ,,Tak tady je." 

Aurora už si vzpomněla. Ollie jí varoval, že jejich nový učitel lektvarů je tajný padouch, co kuje pikle a Ollie ho chtěl odhalit. Musela se hodně přemáhat, aby nad tou blbostí neprotočila oči.