Sunshine | HP

55.

,,47...48...49...50," Aurora se sesunula k zemi. Ruce se jí třásli a pálili. Spokojeně zanořila tvář do trávy. Popadala dech. Jejich Mist Shan ji celé dopoledne mučil. Zítra ji bude bolet celé tělo. Bude ráda, když se zvedne z postele.

,,Ještě deset," ušklíbl se a ona vykulila oči.

,,Už nemůžu," zasýpala. 

,,Když máš energii na to se prát s Mistry, máš taky energii na dalších deset kliků," povzdechla si. Nemohla říct, že to nebylo fér. Bylo ji jasné, že za rvačku s Haem bude potrestaná, ale tohle nebyl trest ale mučení. Už jí to bylo naprosto jasné. S Haem se už nikdy neprat! 

Klidně to stokrát opíše na papír jen aby už nemusela klikovat. 

Chtěla něco namítnout, ale přerušil ji zvednutou rukou ,,Deset. Nebo ještě přidám." 

Její zmožené ruce ji opět zvedli do vzduchu. Málem dostala křeč. Ještě deset. To zvládne. 

Hao stál opodál se založenýma rukama na hrudi a vedle něj stála Cleo. Cítila jak se skrz masku samolibě usmívá. Zmetek. Musel si užívat její utrpení. Cleo naopak měla na tváři soucitný výraz. Asi taky zažila peklo připravené Shanem na míru. Ostatní studenti postávali kolem a spokojeně se usmívali. Jo, doslova celý Institut si užíval její utrpení. 

Udělala poslední klik a padla na zem. A teď se tak deset minut nezvedne. Svaly na pažích se jí klepali. Zítra neudrží v ruce ani hrnek. Nahlas oddechovala. Už stačilo. Už si vytrpěla dost. Už bude poslušná. Žádné rvačky a hádky. Už nikdy. 

,,Tak," tleskl spokojeně Shan ,,a ještě poslední."

,,Cože?" zasýpala nevěřícně a někdo ze studentů se uchechtl.

,,No, co se tak divíš Sluníčko. Když se pereš, tak za to poneseš následky." zasmál se ,,Deset koleček kolem jezera. Na odlehčení. Pak bude tvůj trest u konce." 

Zaúpěla ,,Ostatní máte volno. Běžte na oběd. A ty Hao? Můžeš tady Zářivce spočítat ty kolečka? Taky mám hlad."  

Jemně do ní kopl ,,No tak. Zvedni se a běž." 

,,Bože," zvedla se a rozběhla se. Hodně hodně pomalu. Celé tělo jí bolelo. Hned na začátku tréninku si ji Shan vybral do dvojice na trénink a zmlátil ji jako prase. Bušil do ní nemilosrdně čínskou dřevěnou tyčí, že se ani nezvládala bránit. Zítra bude její tělo hrát všemi barvami duhy. Pak ji nutil dvě hodiny v kuse bojovat s dřevěným panákem bez odpočinku a pak posilovat. Dvacetkrát za sebou musela vylézt až nahoru na nejvyšší strom v zahradě a pak zase dolů. Měla podrápané celé ruce. 

Ale Aurora věděla, že si to zaslouží. Možná měla blbý kecy a otráveně pindala, ale všechno udělala. Byl to trest a byl víc než zasloužený. Neměla tak vybouchnout a začít se s Haem prát. Co to vůbec bylo za nápad? Útočit na něj jako malé dítě. Měla kliku, že jí nezabil. Stačila by mu silná rána do správného místa na její hlavě a poslal by ji k zemi. Neměla proti němu šanci, ale stejně si jí povedlo mu vyhodit rameno. Aurora z toho měla škodolibou radost. 

Doběhla svoje poslední kolečko a svalila se na trávník. Hao ji z výšky pobaveně pozoroval. 

,,Užíváš si to?" zeptala se ho. Hao se zasmál a přikývl. Sedl si do trávy vedle ní.

,,Neříkej mi, že jsem jediná, co dostala trest. Pokud vím na rvačku jsou potřeba dva."

,,Nejsi jediná. Musím každé ráno vstávat v pět a pomáhat v kuchyni. Celý týden."

,,Tak dobrý," oddechla si ,,Je to docela šok. V Bradavicích byli o tolik jinačí tresty než tady." 

,,Například," pozvedl obočí.